POLITICKE IDEOLOGIE

Další důležitou zásadou je přesvědčení, že lidé jsou nedokonalí a nepolepšitelní. Jejich přirozenými vlastnostmi jsou sobeckost a chamtivost. Omezené jsou i rozumové schopnosti lidstva. Lidé hledají bezpečí, ne pocit svobody. Svoboda je podle konzervativců v dobrovolném plnění povinností. Právě povinnosti drží společnost pohromadě.

Společnost vzniká podle konzervativců z pocitu nouze. Je důležitější než jedinec, protože vychovává jedince a ne naopak. Základní jednotkou společnosti je rodina. Rodinný život je základním prvkem stability společnosti.

Neméně důležitým prvkem je náboženství. Poskytuje soubor společně sdílených hodnot a morálních zásad. Podobně prospěšný je i národ. Dává lidem stejný jazyk, kulturu, historii a tradice. Konzervativci pochybují o možnosti spolehlivého fungování multikulturní a mnohorasové společnosti. Podezřívavost a předpojatost vůči cizincům je přirozená a konstruktivní, protože pomáhá udržet tradiční společnost. Lidstvo není podle konzervativců jediné a univerzální. Je to sbírka různých národů a společenství. Každý si snaží zachovat svá specifika a unikátní vlastnosti.

V samotné podstatě existence lidské společnosti stojí autorita. Lidé neuznávají autoritu z nějaké společenské smlouvy, jak jsou o tom přesvědčeni liberálové, ale z přirozené nutnosti. Každý člověk potřebuje vedení a podporu. Uznání autority vede k uznání společenské nerovnosti. Ta nemá základ v nerovnosti schopností, ale v nerovnosti společenských funkcí. Čím vyšší funkce, tím vyšší je její ocenění a tím je i vyšší odpovědnost ve funkci. K vysvětlení tohoto vztahu je někdy užíván obraz občanů jako dětí, které potřebují vedení a kázeň. A jako je třeba vychovávat děti, je třeba vychovávat i občany. K právům a k povinnostem. Potřebujeme tedy silného vychovatele s autoritou - stát. Stát se ovšem nikdy nesmí snažit měnit lidi. Může je vychovávat – odměňovat i trestat, nemůže ale chtít, aby byli jiní.

Pro konzervativce je velmi důležitý majetek. Majetek mají ti, kdo hodně pracují a mají talent. Není to však jen odraz ekonomické úspěšnosti jedince. V nejistém okolním světě dává jistotu a sebedůvěru. Kdo má majetek a stará se o něj, bude s největší pravděpodobností respektovat majetek druhých lidí. Člověk s majetkem má zájem udržovat právo a pořádek.

Podobně jako u liberalismu můžeme u konzervatismu vypozorovat několik názorových proudů.

3.3 Modely konzervatismu

3.3.1 Autoritativní konzervatismus

Tradice autoritativního konzervatismu jako názoru na řízení státu sahá až do antického Řecka. Už filosof Platón navrhoval, aby se vláda svěřila skupině s neomezenou autoritou. Ve středověku měla být takovou autoritou hlava státu - obyčejně král nebo císař. V novověku prosazoval tento názor např. Joseph de Maistre.