POLITICKE IDEOLOGIE

Klasický liberalismus odmítá myšlenku sociálního státu a poskytování podpor chudším. Taková pomoc vede jen k tomu, že lidé jsou ještě línější a neschopnější. Naučí se žít jen ze sociální pomoci a už nikdy nebudou chtít pracovat. Podle klasického liberalismu se má každý „postavit na vlastní nohy“, to znamená dokázat se o sebe postarat.

2.3.2 Sociální liberalismus

Můžeme ho také nazvat liberalismem 20. století, i když se jeho myšlenky objevily už v 19. století, např. u Johna Stuarta Milla (díla O svobodě, Úvahy o vládě ústavní). Liberálové museli reagovat na skutečnost, že s nástupem industrializace nezanikla chudoba a nerovnost šancí. Hlavním rozdílem oproti klasické podobě liberálního učení je vyzdvihování sociální úlohy státu. Ten má vést každého jedince k osobnímu růstu. Kromě osobní zodpovědnosti má mít každý člověk společenskou zodpovědnost, projevující se především altruismem. Sociální liberálové věří, že stát má plnit celou řadu sociálních a ekonomických funkcí. Přibližují se v tom socialistům. Hlavní rozdíl zde ale stále přetrvává - liberálové stále zachovávají princip nadřazenosti individua nad kolektivem.

Sociální role státu zde má celou řadu podob, od systému starobních důchodů přes zdravotní pojištění až po myšlenku tzv. pozitivní diskriminace (afirmativní akce), kdy jsou zvýhodňováni jedinci s nižšími předpoklady jen pro příslušnost k určité společenské skupině.

Moderní liberálové se snaží o řízení ekonomiky státu. Vede je k tomu především snaha omezit negativní vlivy cyklického vývoje ekonomiky. Má se tak dít vytvářením umělé poptávky, která zajistí snížení nezaměstnanosti a nastartování dalšího ekonomického růstu. Financování takových akcí zajistí deficitní státní rozpočet. Hlavním teoretikem ekonomického programu moderních liberálů se stal J. M. Keynes.

John Maynard Keynes [kejnz] (1883 - 1946)

Anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridgi. Působil jako guvernér Bank of England, v době 2. světové války určoval britskou finanční politiku. Ve svém základním díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz prosazoval intervence státu do ekonomiky podporou investic.

John Rawls [róls] (1921 - 2002)

Americký filozof, tvůrce koncepce spravedlnosti, podle které se všichni podílejí na co nejrozsáhlejším systému stejných základních svobod a minimalizují se rozdíly v bohatství. Rawlse ovlivnil vývoj v některých skandinávských státech. Z díla: Teorie spravedlnosti (1971), Politický liberalismus (1993).

2.3.3 Neoliberalismus

Názory moderních liberálů jsou dodnes aktuální, ovšem stejně se lze setkat i s idejemi klasických liberálů, které jsou dnes známé jako neoliberalismus. Návrat ke klasickým liberálním myšlenkám byl vyvolán neúspěchem ekonomické teorie moderních liberálů ve druhé polovině 20. století.