POLITICKE IDEOLOGIE

Socialisticky orientované feministky očekávaly, že s nahrazením kapitalistické společnosti socialistickou dojde i k zrovnoprávnění postavení mužů a žen. Praxe v zemích státního socialismu byla pro ně spíše zklamáním.

8.3.3 Radikální feminismus

Sexuální útlak je podle radikálního feminismu primárním rysem současné společnosti. Vztah mezi mužem a ženou nebude nikdy rovnoprávný, proto je třeba na tento vztah rezignovat. V praxi tak lze učinit dvěma způsoby. Prvním, mírnějším, je postupné stírání a odstranění sexuálních rozdílů mezi muži a ženami výchovou. Pravá podstata obou pohlaví je prý identická. Ostřejším způsobem je nekompromisní separace, spočívající v odmítání heterosexuálního vztahu.

9. ENVIRONMENTALISMUS

9.1 Historie vzniku environmentalismu

Až do šedesátých let 20. století považovala většina lidí přírodu za ekonomický zdroj, který je lidem neomezeně k dispozici. Tento názor se změnil s pozorováním rostoucího poškození ekosystémů. Rostoucí zájem o tuto problematiku inicioval vznik samostatného souboru politických idejí a hodnot.

Politické strany propagující nový přístup se obyčejně označují termínem zelení. Environmentalismus je širším termínem než ekologie, pochází z anglického environment, tj. prostředí. Ekologický přístup k problematice je založen na vědeckých předpokladech, environmentalistický pohled čerpá i z dalších inspiračních zdrojů – východních filosofií a náboženství, hnutí nové levice atd.

S postupem industrializace a urbanizace rostl zájem o environmentalistické aktivity, až se ustálil na určité úrovni, na které setrvává.

9.2 Hlavní zásady environmentalismu

Základem environmentalismu je kritika antropocentrického přístupu. Antropocentrický přístup přírodu za něco, co má smysl pouze ve vztahu k člověku. O využití přírody usilují všechny dosavadní ekonomické systémy. Materiální blahobyt je považován za cíl veškerého ekonomického snažení.

Environmentalisté se snaží o nový přístup. Lidstvo pro ně už není centrem vesmíru, ale jednou z jeho rovnocenných součástí. Příkladem správného vztahu lidí k přírodě by měla být vyváženost a harmonie ekosystémů. Člověk je stále součástí biosféry, i když získal velkou moc ji ovlivňovat. Uvědomění si sebe sama jako součásti většího celku nazývají environmentalisté holistickým přístupem. Holismus odmítá veškeré dělení celku na části. Holistické přístupy se snaží o chápání jevu v celé jeho komplexnosti. Příkladem holistického přístupu může být hypotéza Gaia Jamese Lovelocka.

Uplatnění holistických a ekologických principů v lidském životě by vyžadovalo radikální změnu chování. Současní lidé jsou ale přesvědčeni o všemocnosti techniky. Technika prý vyřeší všechny problémy lidstva. Environmentalisté tomu nevěří. Podle nich s každým novým objevem roste riziko nepoznaných důsledků. Nikdo například neví, jaký vliv budou mít na lidský organismus geneticky upravované potraviny.