POLITICKE IDEOLOGIE

8.2 Hlavní zásady feminismu

Konvenční politické ideologie ignorují rozdíly mezi pohlavími. Feminismus se na rozdíly naopak zaměřuje. Je přesvědčen o tom, že biologické rozdíly neopravňují nerovnost šancí, která je podle feminismu zcela zřejmá.

Hlavní zásadou druhé vlny je rozšíření chápání slova politikum. Tradiční ideologie chápou toto slovo jako označení veřejné sféry státních institucí, politických stran, nátlakových skupin a politických diskusí. Feminismus rozšiřuje oblast politika i na sféru osobního života. Vztahy uvnitř rodiny mezi manželi a mezi rodiči a dětmi mají stejně politický charakter jako vztahy veřejné.

Feministky jsou dále přesvědčeny o vedoucí roli muže ve společnosti. Tvrdí, že současná společnost je založena na sexuální nerovnosti. Jedna polovina populace (mužská) vládne nad druhou. Vláda mužů musí být zrušena. Nemá opodstatnění. Lidská podstata je považována feminismem za bezpohlavní. Teprve výchovou se podporují mužské stereotypy u chlapců a ženské u dívek.

Ovšem ne všechny feministky jsou přesvědčeny o pravdivosti předchozího odstavce. Existuje vyhraněná skupina, která považuje rozdíly mezi pohlavími za rozdíly genetické a hormonální, tedy nezměnitelné. Podle této skupiny budou muži vždy stejní, tedy nenapravitelní, neschopní žít společně se ženami a zároveň je nediskriminovat. Z tohoto důvodu je třeba separovat muže od žen.

8.3 Modely feminismu

Odlišné tradice ve feminismu vydělují liberální, socialistickou a radikální formu.

8.3.1 Liberální feminismus

Liberální feminismus je přesvědčen o nutnosti stejných práv a svobod pro muže i pro ženy. Po získání hlasovacího práva žen se pozornost zaměřila hlavně na rovnost šancí v zaměstnání, budování kariéry a seberealizaci. Teoretickým základem tohoto názoru je klasické liberální přesvědčení o rovnoprávnosti všech lidí. Neusiluje o změnu struktury společnosti.

Radikální křídlo britských liberálních feministek, tzv. sufražetky (podle anglického suffrage – volební právo) na sebe upozornilo násilnými akcemi a rušením jednání parlamentu. V jejich čele stála Emmeline Pankhurstová.

Emmeline Pankhurstová [penkhérstová] (1858 - 1928)

Britská feministka, která v roce 1903 založila Ženskou sociální a politickou unii a zahájila útočnou kampaň (hladovky, útoky na sídla vlády a jejich představitele), za kterou byla uvězněna.

Přes tato mediálně vděčná vystoupení dosáhly sufražetky úspěchu až v roce 1928.

8.3.2 Socialistický (marxistický) feminismus

Myšlenky vyjádřené v knize Friedricha Engelse Původ rodiny,soukromého vlastnictví a státu (1884) inspirovaly tzv. socialistickou formu feminismu. Jejím ústředním tématem je vysvětlování vlády mužů na ekonomickém základě. Musí dojít k hluboké sociální změně, aby se postavení ženy zlepšilo. Ženy vykonávají bezplatně domácí práce, přitom jde o práci stejně důležitou jako je práce ve veřejné sféře. Pokud ženy pracují společně s muži, je jejich práce hůře placená.