Poláček - Bylo nás pět (2)

BYLO NÁS PĚT – Karel Poláček

Autor

Karel Poláček (1892-1944).

Český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Pocházel z

Rychnova nad Kněžnou z rodiny židovského kupce. Vystudoval gymnázium, první

světovou válku prožil na ruské a srbské frontě. Pracoval v redakci Lidových novin, kde

proslul jako autor celé řady vynikajících soudniček, sloupků, fejetonů a povídek; redakci

musel z rasových důvodu roku 1939 opustit. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.

Díla: Život ve filmu - eseje

O humoru v životě a v umění (1928) - články, sloupky a fejetony

Dům na předměstí (1928) - román

Židovské anekdoty - možno považovat za lidovou poezii

Bylo nás pět (1946) - humoristická próza

Hlavní myšlenka

Zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno

dětskýma očima a proto působí komicky. Kniha byla vydána r. 1946, ale vznikla za

protektorátu.

Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Vypravěčem je Petr Bajza.

Za vypravěčem se skrývá samotný autor. Péťa se snaží mluvit spisovnou češtinou, ale

mísí se do ní přirozená řeč dětí. Na pozadí klukovského světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých.

Postavy

Hl.postavy:

Petr Bajza – kluk, vypravěč, syn obchodníka Ignáce Bajzy

Antonín Bejval - nejlepší kamarád Petra, syn majitele povoznictví
Čeněk Jirsák – syn krejčího, pochází z věřící rodiny, ministruje, nábožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi
Pepek Zilvar - je nejchudší z nich, je z "chudobince", jeho tatínek má dřevěnou nohu a žebrá
Eduard Kemlink – syn pracovníka daňového úřadu, patří do více bohatší rodiny než ostatní kamarádi, má psa Pajdu

Okrajové postavení:

Eva Svobodová - kamarádka Petra, dcera cukráře
Kristýna - služka u Bajzů, malá, veselá a rozverná, pochází z Rampuše, Petr jí říká Rampepurda, má snoubence
pan Fajst - protivný mravokárce
Vařekovi - strýc a teta Ema, příbuzní Bajzů, lakomí, závistivci, nikomu nic nepřejí
Otakárek Soumar - syn továrníka, osamělý, má zálibu ve čtení, chlapec z bohaté rodiny, má vychovatelku, rád by se kamarádil s ostatními chlapci, ale vychovatelka mu to nedovolí
Alfons Kasalický - syn ředitele cirkusu, chodí s Petrem do školy, když je cirkus ve městě, neumí základní věci ve škole, ale je nejlepší v tělocviku, umí dělat neuvěřitelné akrobatické věci

Jakub- povozní, pracuje u Bejvalů, působí drsným dojmem

pan Zilvar – Pepův otec, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci

Dílo

Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Ve městě je biograf, kam kluci rádi chodí. Lezou tam tajně, aby nemuseli platit. Kluci si také chtějí ochočit vosy, ale to se jim nepodaří. Kluci čtou dobrodružné knížky a chtěli by cestovat - plánují si cestu do cizí země, ale samozřejmě ji neuskuteční. Chodí se koupat k rybníku, Zilvar zachrání tonoucího chlapce Vénu. Kluci se perou s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky. Dělají si legraci z pana Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, která ho nezdraví. Petr byl také několikrát navštívit Otakárka, který chce kamarády, ale nemá je. Petr slíbil mamince, že bude paní Soumarové říkat "rukulíbám", aby ukázal svoje dobré vychování, ale styděl se a neřekl to. Soumarovi jsou bohatí a mají krásný dům. Petr si od Otakárka půjčuje knížky. Otakárkova vychovatelka ale Petra kritizovala a bála se, že od něj Otakárek chytí špatné mravy.
Příbuzní Vařekovi jdou občas Bajzovi navštívit. Bajzovi před nimi skrývají, že mají k obědu husu, protože by je za to Vařekovi kritizovali, že mají maso. Paní Bajzová tvrdí Emě Vařekové, že mají brambory, ale nakonec Ema zjistí, že mají husu, a Vařekovi se velice urazí. Celá rodina se tomu směje.
Když do města přijede cirkus, Petr touží vidět cizokrajná zvířata, proto je velmi hodný, pozorný, poslušný, nápomocný a vzorný, až to rodičům připadá podezřelé a myslí si, že onemocněl. Učí se, hraje na housle, nechodí ven s kluky, hlídá Mančinku a nepere se s Rampepurdou. Když byl ve městě cirkus, jeden chlapec z cirkusu, Alfons Kasalický, s nimi chodí do školy. Kluci jsou hrdí, že s ním mohou kamarádit. Petřík nakonec přesvědčí rodiče, aby všichni šli jednou do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar z chudobince, který u cirkusu pracoval, a proto měl dovoleno ho navštívit. Petr a statní kluci chtěli v cirkuse taky vypomáhat, proto nosili zvířatům vodu. Přišel za nimi i Otakárek a taky jim pomáhal. Ale přišla jeho vychovatelka a udělala hysterickou scénu, že Otakárek je z bohaté rodiny a nebude dělat takovouhle práci. Ředitel cirkusu vyhodil ostatní chlapce.
Petr onemocněl spálou. Zdály se mu dobrodružné sny, kterým uvěřil. Ve snu mu tatínek koupil slona indického Jumba, který uměl mluvit. Slon by obdivován celým městem a přál si červenou čepici protkanou zlatem s bambulkami. Tatínek Petrovi slíbil, že mu čepici zaplatí. S kluky se na Jumbovi vypravili do Indie. Navštívili krejčího, který pocházel z Čech, a seznámili se s maharádžou a princeznou. Zilvar se oženil s princeznou a kluci se na svatbě poprali. Když se ale trochu vyléčil, došlo mu, že se mu celé to dobrodružství asi jenom zdálo...