Poláček - Bylo nás pět (2)

Dílo

Charakteristika díla: próza rozsahem na pomezí novely a románu vypráví o příhodách klukovské party na malém městě. Příběh je časově vymezen přelomem 19. a 20. století. Všudy přítomný humor těží ze skutečnosti, že všechny epizody jsou líčeny z dětské perspektivy; postavy nejsou popisovány realisticky „věrohodně“, nýbrž v karikaturní zkratce a psychologickém zjednodušení. Tento schematismus je ovšem záměrný, má přiblížit dětskou mentalitu. Zvolená perspektiva také otevírá prostor k ironizující distanci, s níž autor zpracovává své erbovní téma života v maloměstě

Novela- prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh.

Karikatura- nazýváme zjednodušené, někdy humorné či komické, jindy satiricky kritické a úmyslně zesměšňující, výtvarné či literární dílo

Schematismus- vyznačuje dodržováním určitých pravidel, která jsou neměnná a potlačují vlastní uměleckou volnost, kterou by autor mohl do díla dát.

Distance- vzdálenost, odstup, dočasné vyloučení

Vznik díla: Při psaní se autor z části inspiroval svými dětskými zážitky. Především zde zhodnotil svou důvěrnou znalost maloměstského prostředí. Laskavý humor jeho knížky kontrastuje se situací, v níž se autor nacházel: byl zbaven svého místa v Lidových novinách a během války deportován do koncentračního tábora. Zemřel v Osvětimi.

Vliv díla: Poláčkovo dílo bylo ve své době přijímáno nejednoznačně. Uměleckou hloubku mu např. upíral F. Šalda. Teprve ve sklonu 30.let filozof Trost odhalil poetiku Poláčkových próz, jejíchž princip spočívá v záměrné repetitivnosti a stereotypnosti vypravěčsky zobrazeného světa.

Jazykové prostředky

Významnou složkou Poláčkovy humoristické prózy je její jazyk, v němž dochází ke konfrontaci několika rovin. Obecná mluva se mísí se spisovnou češtinou, germanismy (kvelb, šamstr) s nářečními prvky (policajt, ďoučata) a profesionalismy, knižní archaizmy a školské fráze (přehnaně časté a místy docela nepatřičné používání spojek přičemž, jelikož, pročež), se slangem chlapecké party (meruna, zkomoleniny kládynet místo klárinet apod.). Důležitou roli mají slovní stereotypy, které se podílejí na parodickém zabarvení autorova stylu a současně poukazují na stereotypnost jednání postav.

Archaizmy - zastarávající pojmenování, která ustupují novým výrazům, které se stávají v běžné řeči používanějšími, obvyklejšími

Profesionalismy - profesní mluva – výrazy jsou typické pro určitou profesi, např. zedníků

Demokratický proud meziválečné české prózy
- atmosféra doby: - 1. světová válka
- velká říjnová socialistická revoluce v Rusku
- rozpad R-U
- založení ČSR
- světová hospodářská krize
- nástup fašismu
- 2. světová válka
- autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté
- pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kriteriem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti