Pt. 18)Principy Internetu

PRINCIPY INTERNETU 

Princip fungování Internetu se vyvíjel, do (takřka) dnešní podoby se dostal za 40 let.

Vychází z toho, jaké byly vize, jaké byly technické prostředky, tedy střet reálných

možností s různými idejemi. 
  

Internet je světová subsíť, tedy zastřešení všech propojených počítačových a

telekomunikačních sítí. Jeho specifikacemi jsou robustnost, decentralizovanost

(nemá centrální prvek, odpojení jedné sítě neohrozí chod Internetu) a anarchie

(Internet nemá žádnou topologii, nedá se ani zmapovat, dá se přirovnat k vesmíru).  
 
(

​zatím co internet s malým “i” je pojmenování pro to co užíváme, tedy pro WWW a

pod.) 
 

Na počátku byl úkol od ministerstva obrany USA (v době hrozby nukleární války)

vytvořit komunikační síť, která by fungovala i po zničení značné části této sítě. 
Idea řešení přišla roku 1964 a stála na dvou pilířích: Neexistence centrálního prvku a

funkčnost i v případě značných ztrát prvků této sítě. Proto byly jednotlivé uzly

koncipovány pro rovnocenné postavení a měli počítat s nespolehlivým chodem. Z

toho také vzešla myšlenka rozdělení do bloků (paketů) které budou přenášeny

různými cestami k cíli, kdyby byla náhodou některá cesta zničena - vzniká tedy

přepojování packetů. (tato myšlenka však byla prvně implementována na počátku

roku 1968 v Anglii v tamním ústavu fyziky, až následně v USA sdružením ARPA). 
 

Za Internet se dá teoreticky považovat již propojení dvou zařízení. Každé z těchto

zařízení má vlastní IP adresu, tvoří samostatnou síť a jejich propojením vznikne

Internet. Reálně je to propojení tří prvků, a to dvou zařízení a směrovače, který

funguje na síťové vrstvě, tudíž již jako plnohodnotný spojový článek mezi dvěma

sítěmi. Historicky se jednalo o propojení vůbec první experimentální sítě ARPANET