Pt. 18)Principy Internetu

) a nechtěl se stát komerčním (nepropustila svou sítí data čistě

komerčních sítí, což nevyhovovalo ostatním, a proto založili sdružení

​CIX

(Commercial Internet eXchange) a začali budovat své vlastní páteřní sítě) , proto se

postupně nechal “vysublimovat” (NSF jakožto vědecký institut však stále vyvíjel

technologie pro přenos páteřních sítí).   
 

Po konečném vybudování sítě NSFNET dala instituce NSF svou síť do rukou firmy

Merit Network Inc., především pro zvýšení rychlosti na páteřním spoji. Agentura NSF

však nedistribuovala pouze svou síť, financovala systém shromažďování a distribuce

nejrůznějších informací o Internetu. Ústřední postavení v tomto systému měla firma

NIC (Network Information Center). Toto středisko například zajišťovalo všechny

registrace nových sítí, připojovaných k Internetu, a přidělovalo také celosvětově

unikátní síťové adresy (IP adresy). Kromě toho bylo středisko NIC také jedním z

hlavních archivů dokumentů Internetu (např. dokumentů RFC). 
 

Postupně byla většina informačních a dalších služeb kolem Internetu svěřena třem

firmám (které pracovaly společně), Network Solutions Inc. (NSI), AT&T a General

Atomics. Tomuto uskupení se říká InterNIC. 

Úkolem firmy NSI je poskytovat registrační služby, především pak přidělování IP

adres, registrace domén a přidělování číselných identifikátorů autonomních systémů

(AS).  

Firma AT&T má v rámci InterNICu na starosti databázové služby, zejména pak

budování centrálního registru uživatelů a uživatelských organizací. 

Firma General Atomics má za úkol poskytovat informační služby, včetně

nejrůznějších informačních, vzdělávacích a referenčních materiálů, a má také sloužit

jako informační středisko (NIC) (má odpovídat na přímé dotazy koncových

uživatelů,, a stejně tak má pomáhat i jiných informačním střediskům NIC).