Povětroň_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Karel Čapek

Povětroň

Výňatek

Umělecký text

„Co mně je vůbec po tom, jak se mají věci ve skutečnosti?“ řekl básník zkroušeně. „Mé řemeslo je vymýšlet si, že, hrát si, předstírat – ” Básník vyklonil svá těžká ramena. „To je právě ta svízel, pane: že mně tak strašně záleží na skutečnosti. Proto si ji vymýšlím, proto musím pořád něco vymýšlet, abych se jí dostal na kobylku. Mně nestačí, co vidím, chci vědět víc – a proto vymýšlím povídačky. Prosím vás, má to nějaký smysl? Má to vůbec co dělat se životem? Dejme tomu, že teď zrovna mám něco rozepsáno –”

„Dejme tomu, že něco píšu,“ opakoval básník po roztržité chvilce. „Já vím, že je to … jenom fikce. A já vím, člověče, co to fikce je, já vím, jak se to dělá: řekněme, jeden díl zkušenosti, tři díly fantazie, dva díly logické kombinace a ostatek je chytrácký kalkul: aby to bylo nové, aby to bylo časové, aby se v tom něco řešilo nebo dokazovalo a hlavně, hlavně aby to působilo. Ale to je přitom to divné,“ vybuchl básník tlumeně, „že ty všechny triky, ta celá mizerná literátština nechává v člověku, který ji provozuje, zatracenou a vášnivou iluzi, že to má co dělat se skutečností. Představte si kouzelníka, který ví, jak se vytahují z klobouku králíci, a současně věří, že je opravdu a poctivě vykouzluje z poctivého klobouku. Jaké bláznovství!“

Výňatek

Neumělecký text

FIKCE (z lat. fictus = vytvořený, smyšlený) – pojem spjatý s otázkami poznávací funkce a s otázkou pravdivosti literárního díla. Tradice pojmu f. sahá až do antiky, kde se jím označovalo užití neskutečného příkladu nebo přijetí neexistujícího předpokladu, v oblasti literatury pak obecně jakákoliv neshoda se skutečností. […] V rámci pokusů o logickou analýzu výpovědi literárního díla dochází k bližší specifikaci f. a odlišují se pak v rámci textu jednotlivé výpovědi podle stupně své fiktivnosti – od vět nepochybně pravdivých až po věty, jejichž pravdivost je vyloučena, protože v nich vystupují jevy reálně neexistující. F. je pak chápána jako „představená skutečnost, vyznačená větami, jež podle předpokládaného hlediska autora nejsou pravdivými soudy nebo silně doloženými hypotézami,…nemohou být tudíž pojaty jako soudy nepravdivé či neprokázané hypotézy“ (H. Markiewicz).V anglické tradici dochází k ustálení termínu f. (fiction) pro význam „umělecká próza.“

(Slovník literární teorie)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;