Povinná četba - rozbory

• časoprostor – Brixen – Tyrolsko, Rakousko; Německý Brod – Vysočina, Čechy, rok 1851

• kompoziční výstavba – retrospektiva, 9 písní, 66 strof (slok) po 4 verších

• literární druh a žánr – lyricko – epický psaná, satirická básnická skladba

II. část

• vypravěč / lyrický subjekt – Karel Havlíček Borovský – ironický, vzpurný odvážný

• postava

Dedera – vrchní komisař – odměřený, plnící pracovní povinnosti, má rád alkohol

rodina

Měsíc na obloze – jeho jediný společník, kterému vypráví příběh

Žandarmové – stráž

• vyprávěcí způsoby – ich-forma (vypravěčem je sám Borovský)

• typy promluv – monolog vypravěče

• veršová výstavba – Každá slovka má 4 verše a rým je přerývaný (A, B, C, D)

III. část

• kontext autorovy tvorby – Dalšími jeho knihami jsou Obrazy z Rus, Král Lávra. Autor kritizuje absolutismus. Karel Havlíček Borovský (1821 Borová – 1856)

Básník, novinář, satirik (satiry vznikly při jeho pobytu v Brixenu, bojoval v nich proti absolutismu a církvi). Studoval v Německém Brodu. Redaktor Pražských novin, zakládá vlastní Národní noviny – z politických důvodů byly zastaveny. Odjíždí do Ruska jako šlechtický vychovatel s nadějemi, že pozná slovanskou zemi – zklamán ruskou společností, oceňuje pouze prostého člověka a ruskou literaturu – obdivuje Gogola (Obrazy z Rus). Píše epigramy – krátké veršované útvary, které ostře a vtipně útočí na nesprávnosti a špatnosti zesměšňuje a vyslovuje názor na události. Kritizoval české poměry, v novinách vyjadřoval národní zájmy, noviny zpolitizoval. Jeho Národní noviny byly zastaveny. V Brixenu studoval lidovou slovesnost, četl odbornou literaturu. Po 4 letech se vrací zpět, žena již nežije, přátelé se ho straní. Rok po návratu umírá. Pro statečný zápas národa byl milován, B. Němcová mu na rakev položila trnovou korunu (symbol mučedníka)

• literární / obecně kulturní kontext – Dílo vzniklo roku 1854. Jedná se tedy o 1. polovinu 19. stoledí Uměleckým směrem je Realismus. Realismus = pravdivý a objektivní obraz tehdejší doby. Národní obrození (patří do 2. generace národních buditelů) – zastavení úpadku češtiny, vytvoření nové spisovné češtiny Neúspěšná revoluce –>1848. Politická satira – vrchol tvorby – napsal při pobytu v Brixenu – jeho životním obrazem jsou 3 satiry, které zde napsal (Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie). V podtextu je úděl pronásledovaného novináře (sám autor)

Božena Němcová – Babička, Divá Bára

Karel Hynek Mácha – Máj

Jan Neruda – Povídky malostranské

Karel Jaromír Erben – Kytice

Charles Dickens (Oliver Twist)

Lev Nikolajevič Tolstoj (Anna Karenina)

Noc na Karlštejně

Jaroslav Vrchlický

Král dal zákon, že na Karlštejn nesmí přijít žádná žena. Na hrad, ale přijdou ve stejný čas dvě ženy, jedna žena je císařovna Eliška Pomořanská a druhá je Alena. Obě jsou převlečené v obleku pážat. Alena se na hrad vydává z důvodu sázky se svým otcem, protože pokud se jí podaří přečkat noc na hradě, on svolí ke sňatku s karlštejnským šejkem Peškem. Císařovna je na hradě jen z hluboké lásky k císaři a žárlivosti, že se císař stále věnuje vládě, a ne jí jako manželce. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnoštovi. Arnošt jí chce dokázat hloupost jejich obav a postaví ji na stráž před císařovou ložnicí místo Peška. Ten má předstírat nemoc, a to se Peškovi hodí, aby se mohl setkat s Alenou. Arcibiskup mu za službu slíbí ostruhy rytířské. Takže by si mohl vzít Alenu, i když se jí nepodaří přenocovat na Karlštejně. Na hradě jsou hosty Štěpán Bavorský a jeruzalémský král Petr. Císař poznává přestrojenou císařovnu a chtějí odjet na nedaleký hrad Karlík, aby zůstal zachován zákon. Na nádvoří ovšem Štěpán s Petrem hledají dívku, jenže nevědí, že na hradě jsou rovnou dvě. Pešek, aby ochránil Alenu, řekne purkrabímu, že je na hradě jeho neteř. Císař se dozví i o druhé ženě a pod záminkou svého plánu slíbí Peškovi ostruhy rytířské. Císař pasuje Peška na rytíře, aby se mohl oženit s Alenou, a císařovna přijíždí na hrad, jako by zabloudila při lovu. Císař ji doprovází na Karlík.