12. Občanské právo

Držba

Předmětem držby není věc, ale právo k věci a držitelem je ten, kdo má faktickou moc nad věcí a nakládá s ní jako s vlastní. Tato situace pravidelně nastává u vlastníka, není však vyloučeno, aby byl držitelem i někdo jiný. Držba může vzniknout i tomu, kdo věc odcizil, nebo ji od skutečného vlastníka lstivě vylákal apod.

Vydržení

Způsob nabytí vlastnického práva. Vlastnické právo vzniká jako nové, neodvozené od předchozího vlastníka. K nabytí vlastnictví vydržením dochází oprávněným držením věci po zákonem stanovenou dobu (u movitých věcí 3 roky, u nemovitých 10 let). Nabyvatelem vlastnického práva je oprávněný držitel.

Věcné břemeno

Patří mezi věcná práva k cizí věci. Slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část pozemku nebo jiné věci a pro vlastníka věci to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet.

Služebnosti

Věc má sloužit i někomu jinému něž jejímu vlastníku.

Reálná břemena

Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek (např. poskytovat část úrody, která se urodila na jeho pozemku).

Zástavní a zadržovací právo

Zadržovací právo má podobnou úlohu jako právo zástavní, ale na rozdíl od něj nevzniká dohodou mezi zástavním věřitelem a zástavcem (dlužníkem), nýbrž jednostranným konáním – zadržením věci, které se děje proti vůli dlužníka. Má sloužit jako efektivní nástroj motivující dlužníka k tomu, aby svůj dluh uhradil.

Dědické právo

Dědické právo řeší přechod majetku zemřelé osoby na dědice, a to po rozhodnutí soudu v rámci řízení o pozůstalosti. Dědic má právo na nabytí majetku dluhů po zastaviteli. Dědí se na základě Dědické smlouvy, závěti, nebo ze zákona.

Závazkové právo

Závazkové právo nebo také obligační právo je součást soukromého práva a tvoří ho souhrn právních norem, které upravují závazky (obligace). Relativní majetková práva plynou ze závazků. Ze závazku věřiteli vůči dlužníkovi má právo na určité plnění.

Prameny:

• Všeobecná ustanovení o závazcích

• Závazky z právních jednání

• Závazky z deliktů

• Závazky z jiných právních důvodů

Zajištění závazků

Jde o peněžité plnění, pro případ nesplnění závazku ze smlouvy. Může vzniknout dohodu stran. Aby smluvní pokuta platila, musí se dlužník zavázat písemnou formou. Výše pokuty, která má být uhrazena, musí být stanovena ve smlouvě, nebo alespoň uvést způsob, jak bude pokuta vypočítána.

Za ručení považujeme závazek, jímž se třetí osoba, kterou nazýváme ručitel, zavazujeme vůči věřiteli, že splní pohledávku věřiteli sama, pokud ji neuspokojí dlužník. Ručitel je obvyklý postup při poskytování menších půjček občanům od peněžních ústavů. Ručení zaniká tehdy, je-li dluh uhrazen.