12 - Správní soudnictví

Výkon rozhodnutí, které ukládá jinou povinnost než zaplacení peněžité částky – se řídí povahou uložené povinnosti – výkon rozhodnutí lze uskutečnit:

1. Vyklizením bytu, nebytových prostor

2. Odebráním věci

3. Rozdělením společné věci

4. Provedením prací

• Provedením výkonu rozhodnutí může soud pověřit svého pracovníka – vykonavatele (exekutora). Soud nařídí výkon rozhodnutí zpravidla bez slyšení povinného. Oprávněný má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Insolvenční zákon

• Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon)

upravuje:

1. Řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a v zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

2. Oddlužení dlužníka

Účastníci insolvenčního řízení

1. Dlužník

2. Věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi

Průběh insolvenčního řízení

Insolvenční řízení má několik fází:

1. Podání insolvenčního návrhu

2. Zahájení insolvenčního řízení

3. Rozhodnutí o úpadku dlužníka

4. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka

Lze zahájit jen na návrh, zahajuje se dnem, kdy je insolvenční návrh doručen věcně příslušnému soudu.

Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitelé (alespoň 2,) jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Moratorium

• Je institut ochranné lhůty (max. 3 měsíce). Smyslem je, aby dlužníkovi byla dána možnost vyrovnat se s věřitelem ještě před zahájením insolvenčního řízení. Klade se důraz na spolupráci dlužníka s věřitelem. Věřitel má možnost podat kdykoliv v průběhu trvání moratoria návrh na jeho zrušení (dlužník ve skutečnosti nemá snahu svou situaci vyřešit spoluprací s věřitelem a v institutu moratoria spatřuje oddalování vydání rozhodnutí o úpadku).

Úpadek

Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku:

1. Platební neschopnost

2. Předlužení

Dále zná i pojem tzv. hrozícího úpadku

Platební neschopnost

O platební neschopnost se jedná v situaci:

1. Dlužník má více (nejméně 2) věřitelů

2. Má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti

3. Není schopen tyto závazky plnit

Neschopnost plnit závazky, se považuje za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících skutečností:

• Dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků

• Dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti

• Není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí

• Dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud

Předlužení