9 - Rodinné právo

• Na návrh osvojence nebo osvojitele může soud z vážných důvodů osvojení zrušit – do 3 let od soudního rozhodnutí o osvojení.

• Na přání osvojence nebo osvojitele může soud rozhodnout, že okolnosti osvojení mají být před původní rodinou utajeny.

• Po dosažení svéprávnosti má osvojenec právo seznámit se s obsahem spisu o osvojení.

Poručenství

• Poručník (opatrovník) zajišťuje rodičovskou péči v případě, že rodiče dítěte zemřeli nebo nemohou vykonávat rodičovskou odpovědnost.

• Poručník má nárok na finanční zabezpečení. Soudem stanovený poručník (často příbuzný) nezletilého vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek.

Pěstounská péče

• Je dočasná. Poskytována dětem, kdy výchova u rodičů není zajištěna z dlouhodobých příčin. Nemění se příjmení ani příbuzenské vztahy.

• Vzniká – rozhodnutím soudu

• Zaniká – zletilostí dítěte

• Pěstounem může být jednotlivec nebo manželé.

• Pěstoun má práva a povinnosti rodičů > dítě zatupuje a spravuje jeho záležitosti pouze v běžných věcech.

Pěstoun dostává:

• Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

• Odměnu za výkon pěstounské péče

Ústavní výchova

• Orgány sociálně-právní ochrany dětí vykonávají dohled nad výchovou dětí. Soudy zasahují do vztahů mezi rodiči a dětmi v případech, kdy rodiče řádně neplní své povinnosti.

Oprávnění těchto orgánů:

• Napomenutí

• Ustanovení dohledu nad nezletilým

• Uložení omezení bránící škodlivým vlivům na jeho výchovu (zákaz návštěv)

• Nařízení ústavní výchovy

• Umístění dítěte do dětského domova – lze max. na 3 roky, následně musí soud znovu rozhodnout. Snaha je děti vracet zpět do rodinného prostředí.

Vyživovací povinnosti

• Vznikají pouze ve jmenovitě uvedených druzích právních vztahů

Za plnění vyživovacích povinností se považuje:

• Placení výživného

• Péče o vyživovanou osobu

• O výživném rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby rozhodnutí soudu, musí být v souladu s právními a morálními zásadami.

Rozlišujeme tyto vyživovací povinnosti:

• Vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem - trvá od narození do doby, pokud není schopno se samo živit. Oba rodiče přispívají na výživu podle svých možností a majetkových poměrů. Dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů.

• Dítě má vyživovací povinnosti vůči rodičům – pokud to potřebují. Každé dítě plní tuto povinnost dílem, který odpovídá jeho možnostem a majetkovým poměrům.

• Vyživovací povinnost mezi manželi – manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah. Přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah VP stanoví, tak aby životní úroveň manželů byla stejná.

• Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými v přímé linii – jedná se o VP mezi předky a potomky. Pokud potomci nemohou plnit VP, přechází tato povinnost na předky.

• Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce – otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen přispívat přiměřeně matce po dobu dvou let na výživné a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

• Výživné rozvedeného manžela – rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může od bývalého manžela žádat, aby mu podle svých možností a majetkových poměrů přispíval na výživu. Nedohodnou-li se, rozhodne o výživném soud na návrh jednoho z nich. Soud může rozvedenému manželovi, který se na rozvratu převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma přiznat proti bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu jako mezi manželi.