Osobnostní údaje a jejich ochrana, r. č., osobnost člověka

Od toho se odvozuje i odlišné právní postavení fyzických a právnických osob.

Právnické osoby slouží buď soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka). Právnické osoby veřejného práva se řídí hlavně zvláštními zákony (§ 20 odst. 2), např. zákonem o obcích, zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách apod. Pokud však obec, kraj nebo Česká lékařská komora vystupují jako soukromníci – např. jako smluvní strana nebo závětní dědic, mají vzhledem k zásadě rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby. To platí i o státu (§ 21).

Nový občanský zákoník dále jasně vymezuje veřejné rejstříky jako souborné označení pro všechny typy rejstříků osob, s kterými NOZ počítá (§ 120). Pravidla pro vedení, správu a rozhodování ve věcech těchto rejstříků budou upraveny zvláštním zákonem. V něm je zachována zvláštní regulace pro obchodní rejstřík, neboť do něj se i nadále nezapisují toliko právnické osoby, ale i fyzické osoby (nadále je též zachováno, že kdo je zapsán do obchodního rejstříku, považuje se za podnikatele – § 421).

Veřejné rejstříky je třeba odlišit od veřejných seznamů, ve kterých se neevidují osoby, ale věci (veřejným seznamem je např. katastr nemovitostí). Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy.

• Pro korporace – typicky spolky (§ 210 – 302). Je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). V současné právní úpravě jde především o občanská sdružení.

• Pro fundace – typicky nadace či nadační fondy (§ 303 – 401). Je naopak typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu.

V ústavech (§ 402 – 418) je osobní i majetková složka propojena: ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. V současné době jde především o obecně prospěšné společnosti.

Osobním údajem:

• Je jakákoliv informace týkající se určené nebo určitelné fyzické osoby, k níž se osobní údaje vztahují. Tato se považuje za určenou nebo určitelnou, jestliže lze fyzickou osobu přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro její fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Nakládání s takovýmito údaji může být vzhledem k právu na soukromí omezováno, v Česku je to zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

• Ochrana osobních údajů Zákon rozlišuje osoby, které zpracovávají osobní údaje jiných lidí (tzv. správce nebo zpracovatel osobních údajů) a dále osoby, jejichž osobní údaje správce a zpracovatelé zpracovávají (tzv. subjekty údajů). Správcům a zpracovatelům jsou při ochraně osobních údajů ukládány především povinnosti, zatímco subjektům údajů jsou dána práva.

• Na ochranu práv subjektů údajů a kontrole plnění povinností správce a zpracovatele osobních údajů byl zřízen Úřad na ochranu osobních údajů. Za neplnění povinností stanovených správci nebo zpracovateli osobních údajů hrozí správci nebo zpracovateli osobních údajů sankce. Plnění povinností uložených správci a zpracovateli předpokládá tyto povinnosti znát a vědět, jak je realizovat. K výkladu zákona a tím i k osvětlení jednotlivých povinností stanovených správci nebo zpracovateli osobních údajů
  a k praktickému provádění ochrany osobních údajů lze využít různé nástroje. K praktické realizaci ochrany osobních údajů je možné doporučit balíčky nástrojů k ochraně osobních údajů, které jsou přizpůsobené jednotlivým správcům osobních údajů (školám, nemocnicím, obcím, krajům, podnikatelům apod.)