VČ3 autorské právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dílo je zveřejněno, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem, tedy musí jít o první.. zpřístupnění díla, a to veřejné (nestačí pouhé rozmnožení díla, aniž by bylo dáno k dispozici veřejnosti) a oprávněné.
Vytvoření díla je činností faktickou, která má osobnostní povahu.
b) Při tvorbě díla přichází v úvahu i možnost zastoupení.
Autor může být podnikatelem, jsou-li v konkrétním případě splněny pojmové znaky zde uvedené, tedy pokud samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. K tvorbě autorských děl často dochází v rámci podnikatelské činnosti / výkonu živnosti. Uveďte minimálně dva druhy takové živnosti.
Návrhář, projektant, designér
Autor pouze podle své svobodné vůle rozhoduje o tom, zda bude při zveřejnění díla uvedeno jeho pravé jméno, krycí jméno či umělecká značka (pseudonym) nebo zda bude dílo zveřejněno bez udání jména autora (anonymně). Uvedené rozhodnutí je jednostranným právním jednáním se všemi důsledky, včetně možnosti jej odvolat (s účinky ex nunc). V případě rozhodnutí autora o zveřejnění díla bez udání jména jde o :
výkon tohoto autorského práva
Autor nemůže uzavřít licenční smlouvu pod krycím jménem.
Spoluautorské dílo je autorské dílo, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné. Autorské právo k takovému dílu (tedy jediné autorské právo) přísluší všem spoluautorům díla souborového ( druh spoluvlastnictví)
Vědec si napíše přednášku tzv. „do šuplíku“ nebo ji přednese doma či přednese své dílo poprvé na přednášce; tímto okamžikem mu vzniká autorské právo v plném rozsahu (v posledně uvedeném případu dojde současně ke zveřejnění jeho díla). Pokud by si však takovou přednášku přednášel pouze „v duchu“ pro sebe, pak autorské právo ani ochrana ještě nevzniká, stejně tak, pokud výtvarník „v hlavě vidí budoucí obraz“ či skladateli „v hlavě zní budoucí skladba“. Je to pravda? ANO
Koupí knihy v hmotné podobě (např. tištěné rozmnoženiny slovesného díla) vlastník nenabývá právo k jejímu zpřístupňování veřejnosti, ať např. předčítáním, či na webových stránkách.
Zákon nevyžaduje pro uzavření licenční smlouvy (nejde-li o licenci výhradní) písemnou formu, lze tedy předpokládat, že k uzavírání uvedených smluv bude docházet v převážné většině případů formou ústní, popř. konkludentně. Bude-li subjekt vyžadovat písemnou formu. v rozsahu širším, než vyplývá z účelu převodu hmotného substrátu díla, pak lze v zájmu právní jistoty obou smluvních stran doporučit uzavření takové smlouvy písemně.
Do autorských práv náleží právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství, včetně práva na autorské označení, právo na nedotknutelnost díla včetně práva na autorský dohled, právo na to, aby, je-li dílo užito jinou osobou, nebylo užito způsobem snižujícím jeho hodnotu. Po smrti autora autorské právo na zveřejnění díla zaniká; o zveřejnění tak budou rozhodovat dědicové majetkových práv, resp. osoby, které s dílem nakládají.
Převod či vzdání se práv osobnostních, a to jakkoli, tedy ať již jednostranným právním jednáním (např. prohlášením autora), či smluvně, je jednáním: