Přemysl Otakar I., Václav I.

a) Přemysl Otakar I. (1192-1193 a podruhé 1197-1230) 

Období největšího rozmachu českého státu začíná druhým nástupem Přemysla Otakara I. na český 
knížecí trůn v roce 1197. 
Proč druhým? Po odstoupení jeho otce, českého krále Vladislava I. v roce 1172 a jeho brzké smrti 
se na českém knížecím stolci vystřídalo 7 různých vládců z přemyslovské dynastie (Břetislav I.- 
stařešinský zákon) 
Přemysl ztrávil téměř 20 let prakticky ve vyhnanství, útočiště našel v Míšni u svých příbuzných 
Wettinů, zde se také oženil s Adlétou Míšeňskou.  
V roce 1196 získává Přemysl podruhé knížecí stolec a využívá nástupnických bojů v Německu 
(Filip Švábský z dynastie Štaufů a Otta IV. Brunschvický z rodu Welfů) a častým lavírováním mezi 
oběma získává od obou dědičně královskou korunu (poprvé v roce 1198). Tu si posléze nechává 
potvrdit Fridrichem II. Rogerem roku 1212 zlatou bulou sicilskou   
Proč sicilská - byl zatím jen sicilský král a neměl ještě k dispozici pečeť římsko německých králů.  
Ještě předtím svoji manželku Adletu zapudil (i syna Vratislav + 3 dcery, z nichž dcera Markéta se 
později pod jménem Dagmar stala dánskou královnou). Tím si znepřátelil celý rod Wettinů. 
 Se svoji druhou manželkou Konstancií Uherskou měl postupně 3 syny a 4 dcery, z nich se syn 
Václav stává v roce 1230 čtvrtým českým králem a dcera Anežka zakladatelkou a abatyší Řádu 
křížovníků s červenou hvězdou. (Za svoji celoživotní charitativní činnost byla v roce 1989 
svatořečena) 
Zlatá bula sicilská udělovala Přemyslovi dědičně královský titul, zaručovala, že české království 
není říšským lénem a jmenuje českého krále říšským arcičíšníkem a kurfiřtem s právem volit 
římsko německého krále. 
PO I. zemřel v prosinci 1230, když se ze všech přemyslovských panovníků patrně dožil nejvyššího 
věku asi 75 let. 

b) Václav I. (1230-1253)