Přemysl Otakar I., Václav I.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
V roce 1230 se stává českým králem (1230 až 1253). Již ve dvou letech byl zasnouben s dcerou
Filipa Švábského Kunhutou s níž se posléze oženil a měl s ní syny Vladislava a Přemysla a tři
dcery. Syn Přemysl Otakar II (po smrti svého staršího bratra Vladislava se stal 5. českým králem)
byl tudíž pokrevním potomkem štaufského císařského rodu. Za života Václava začíná proces
intenzivní kolonizace českého pohraničí zejména cestou přistěhovalců z německých zemí. Došlo ke
konfliktu mezi vládnoucím Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II., kterého část české
šlechty, nespokojené s Václavovou kolonizační politikou zvolila v roce 1248 spoluvladařem a
mladším králem. Spor byl řešen i vojensky, po porážce Přemyslova vojska v bitvě u Mostu, kde
královské vojsko vedl severočeský velmož Boreš z Rýzmburka, získal Václav I. vojenskou převahu
a v polovině roku 1249 dobyl Prahu. Na přímluvu královy sestry, abatyše Anežky se otec se synem
smířili.
Napjaté vztahy měl Václav I. s rakouským vévodou Fridrichem z rodu Babenberků. Po
oboustranném smíření byl starší syn Václava Vladislav zasnouben s Fridrichovou neteří Gertrudou.
I poté však přetrvávaly mezi oběma zeměmi konflikty diplomatické i vojenské. Přesto se Gertruda
za Vladislava v roce 1246 provdala a když Fridrich, poslední mužský potomek babenberského rodu,
o dva měsíce později zemřel (padl v boji s Uhry), stal se Vladislav rakouským vévodou. V lednu
následujícího roku však Vladislav, moravský markrabě a rakouský vévoda zemřel.