Okopaniny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Okopaniny
Okopaniny = plodiny s podzemním zásobním orgánem (bulvou nebo hlízou), pěstují se v
širokých řádcích a vyžadují mechanické ošetřování půdy (plečkování, okopávání) .
Rozdělení:
a) Bulevnaté – zásobním orgánem je bulva
●
řepa (cukrová, krmná, salátová)
●
mrkev
celer, petržel
b) Hlíznaté – zásobním orgánem jsou hlízy
●
brambor
●
topinambur
●
krmná kapusta (řapíkaté ztlustlé části, někdy řazeno zvlášť)
1. Řepa cukrovka
Využití
●
výroba cukru
●
krmivo (cukrové řízky, natě, melasa)
●
výroba lihu
●
melasa = vedlejší produkt výroby cukru, používá se v krmivářství a lihovarnictví
●
cukrové řízky = zbytky po extrakci cukru, objemné krmivo pro skot
●
cukrovarnická šáma = kal z výroby cukru, používá se jako vápnité hnojivo
●
zaorávání zelené hmoty do půdy = zelené hnojení
Biologická charakteristika
●
dvouletá rostlina
2. rok: vytváří bulvu (zásobní orgán)
3. rok: kvete a tvoří semena
●
plod = řepné klubíčko (vícesemenný útvar, semena se proto obrušují → vznikají
monogermní semena)
zásobní orgán = bulva (z části kořene a spodku hypokotylu)
Typy řepy
●
cukrová (16–20 % cukru)
●
krmná (větší bulvy, nižší obsah cukru, vyšší výnos biomasy)
●
polocukrová / normální (kombinace vlastností, více na krmivo)
Sklizeň a stroje
●
Vyorávač cukrové řepy – stroj, který:
○
vyorává bulvy
○
očistí je
○
ořízne chrást (zelenou část)
●
části stroje:
○
vyorávací zařízení (radličky, kotouče)
○
čistící válec, válečkové separační ústrojí, paprsková čistidla
○
cepové ústrojí, ořezávač natě
○
vynášecí dopravník → zásobník
●
Samojízdný čistič řepy – moderní stroj (kombajn, např. Holmer, Ropa)
●
Tažený čistič řepy – dříve běžný, dnes spíš doplňkově
●
Vyvážecí stroje – odvoz řepy z pole
Oblasti pěstování
●
vhodné především: řepařská oblast (ŘOV), kukuřičná oblast (KOB)
●
rovinnaté polohy, bez rizika eroze
●
výsev po vrstevnicích = prevence smyvu půdy
●
půdy: hnědozem, černozem (hluboké, kvalitní, úrodné)
●
v určité fázi růstu (červen–červenec) vyžaduje hodně vláhy
Zařazení do osevního postupu (OP)
●
plodina 1. trati → dobře reaguje na hnojení chlévským hnojem
●
pěstuje se po 4 letech (kvůli chorobám a škůdcům)
Složení bulvy
●
75 % vody
●
25 % sušina
●
16–20 % cukru (optimální hodnota)
●
<16 % cukernatosti = finanční srážky od cukrovaru
Výživa a hnojení
●
potřeba dusíku: 160 kg N/ha za celé vegetační období
●
při setí: ½ ledku + superfosfát (P), draselné hnojivo (K) → pod patu
●
druhá ½ dusíku = během vegetace přihnojení
●
30. 5. deadline – poslední termín aplikace dusíkatých hnojiv (kvůli obsahu dusičnanů v
bulvách)
Fyziologická choroba = vzniká špatnou agrotechnikou, např.:
●
vyslepnutí srdéčka (přerůstání listové růžice, rostlina přestane tvořit listy)
Zpracování půdy
●
podzimní orba s zapravením hnoje (co nejdříve po sklizni předplodiny)
●
hloubka orby: 30 cm
●
na jaře – příprava půdy kombinátorem/kompaktorem → jemné seťové lůžko (4 cm)
●
setí do hloubky: 2 cm
Výsev
●
přesný výsev (secí stroje na pelety)
●
šířka řádku: 45 cm
●
vzdálenost v řádku: 18–22 cm
VNC (vzdálenost rostlin v řádku):
●
V = 22 cm
●
N = 20 cm
●
C = 18 cm
●
termín setí: duben (jakmile se půda ohřeje na min. 5 °C)
●
výsevek: 1,2–1,3 VJ/ha
○
VJ = výsevní jednotka = 100 000 pelet (ošetřených obroušených semen)
2. Krmná řepa
Význam
●
krmivářský průmysl
●
objemné, šťavnaté, lehce stravitelné krmivo
●
málo vlákniny, hodně cukru
●
pěstuje se ve všech oblastech
Biologická charakteristika
●
dvouletá plodina
Typy
●
objemová (výnosová)
○
velká bulva
○
vyžaduje vlhčí a chladnější stanoviště
●
přechodná
○
válcovitý tvar
○
univerzální využití
●
obsahová
○
pěstuje se v ŘVO a KVO
○
nejvyšší obsah cukru
○
koření hlouběji
○
možnost mechanizované sklizně
Agrotechnika
●
pěstování možné ve všech oblastech
Osevní postup (OP)
●
plodina 1. trati
●
zlepšující plodina
Výživa
Podzim
●
40 t organického hnoje před orbou
●
vápno
●
draslík a fosfor
Jaro
●
hnojení „pod patu“
●
180–240 kg N/ha (max. do konce května)
○
1/3 před setím
○
2/3 v průběhu vegetace (DAH 380)
●
Tank mix
○
smíchaná hnojiva s ochranou nebo pomocnými látkami
○
účinná látka se přidává do vody, ne naopak
Zpracování půdy
●
hloubková orba do 24 hodin po hnojení
●
hnojení před orbou
●
rovný terén bez hrmení
●
při ošetřování neporušit srdíčko rostliny
●
nutný dobře připravený terén
●
nedostatek boru → vysychání srdíčka
Výsev
●
osivo obroušené a obalené
●
stejné rozestupy řádků
●
vzdálenost v řádku: 18–45 cm
●
hloubka setí: 2–3 cm
Ošetření
●
plečkování
●
rozrušení půdy
●
potlačení plevelů
●
pozor na plevelnou řepu
●
pozor na teploty – možnost jarovizace a kvetení už v 1. roce
Chemická ochrana
●
pesticidy
●
fungicidy
●
insekticidy
●
rodenticidy
Další údaje
●
z 10 kg řepy vznikne 1 kg jádra
●
výnos: 50–90 t/ha
●
skladování při 1–2 °C ve vlhkých sklepech
3. Brambor hlíznatý
Význam
1.
potravinářský – příloha, škrob
2.
krmný – prasata, drůbež (nestandardní brambory)
3.
průmyslový – líh, škrob
4.
množitelský – sadba
Biologická charakteristika
●
květ: dvojitý vyvin, pětičetný, bílofialový
●
plod: bobule (prudce jedovatá)
●
zásobní orgán: hlíza
Chemické složení
●
75 % voda
●
25 % sušina
●
17–22 % škrobu
●
ostatní cukry, vitamíny, minerální látky
Rozdělení podle varného typu
●
A – lojovité, salátové, nejnižší obsah škrobu
●
B – přílohové, univerzální
●
C – kaše, těsta, moučná chuť, 17–18 % škrobu
●
nad 22 % škrobu → nepoživatelné
Agrotechnika
●
pěstování ve všech oblastech
●
rané a konzumní: řepařská oblast
●
sadbové: bramborářská a pícninářská oblast
●
chladnější klima → méně plísní
Rozdělení podle ranosti
1. velmi rané
○
vegetace 90–100 dní
○
sklizeň 6.–7. měsíc
○
nevhodné ke skladování
2. rané
○
vegetace 110 dní
○
sklizeň 7.–8. měsíc
○
neskladovatelné
○
výživa: 100 kg N/ha
3. polorané
○
vegetace 120 dní
○
sklizeň začátkem 9. měsíce
4. polopozdní
○
vegetace 100–140 dní
○
skladovatelné krátkodobě
○
sklizeň v polovině 9. měsíce
5. pozdní
○
vegetace 150–180 dní
○
sklizeň koncem 9. měsíce
○
výživa: 160–200 kg N/ha
○
určené ke skladování
Osevní postup
1. trať
●
před výsadbou hnojení hnojem
●
po obilninách
●
po bramborách pšenice
●
střídání po hřebeni
Výživa
●
chlévský hnůj – kotlíková uhlová dávka
Upozornění:
●
následné plodiny: ječmen, pšenice, krmná a cukrová řepa (21.10)
●
před bramborami nevápnit → strupovitost
●
nepoužívat draselná hnojiva s chlorem
●
vyvážený dusík → růst natě × obsah škrobu
●
nedostatek N → malé hlízy, nízký počet
●
pevná hnojiva rozhazovat do zapojení porostu
Příprava půdy
●
hloubka 30 cm
●
na jaře předseťová příprava
Výsadba
●
řádky:
○
pozdní: 75 cm
○
rané: 45–50 cm
●
sázení do 2–3 brázdiček do hrůbků
●
kyprá půda → větší hlízy
●
teplota půdy: 8 °C
Předklíčování
●
prýt bílý (bez chlorofylu)
●
urychluje růst
●
teplota půdy: 8 °C
Ošetřování
●
mechanické: plečkování
●
chemické: pesticidy, insekticidy, fungicidy, herbicidy
Choroby
●
plíseň bramborová (i na rajčatech)
●
strupovitost
●
černá hniloba → rakovina
Virózy
●
přenos mšicemi
Škůdci
●
mšice
●
mandelinka bramborová
●
drátovec (v podzemí)
●
háďátko bramborové
Sklizeň
●
jednofázová
●
odstranění zelené natě
●
rané brambory na trh při kvetení
●
skladování bez světla (alkaloidy)
Skladování
●
řízená teplota a vlhkost
●
cca 5 °C
●
lupínky: 7–10 °C
●
pod 4 °C → sládnutí
Výnosy
●
rané: 10–15 t/ha
●
skladní: 30–35 t/ha
Výnosové prvky
●
počet rostlin/ha
●
spon
●
počet hlíz (25–40)
●
hmotnost hlízy
Výpočet odhadu výnosu
●
spon: 0,75 × 0,40 m = 0,3 m²
●
1 ha = 10 000 m²
●
10 000 ÷ 0,3 = 33 333 rostlin
●
výnos: 33,3 t/ha
