Žito seté (Secale cereale)

Žito seté (Secale cereale)

Význam

● Potravinářský průmysl (chleba, rohlíky, perníky, sladová kávová náhražka-melta)
● Výroba lihu – „režná“, whisky (USA)
● Krmiva – otruby, krmné mouky
● Farmaceutický průmysl – námel
● Sláma – rohože, došky, povřísla, podestýlka
● Zelené krmení

Biologické vlastnosti

● Cizosprašné (částečně i samosprašné)
● Anemofilní (opylované větrem)
● Ozimého i jarního charakteru
● Odnožuje převážně na podzim
● Kořeny – mohutné (chudé půdy)
● List – krátký jazýček, malá ouška
● Květenství – osinatý klas
● Zrno šedozelené
● HTS 25 – 40 g
● Objemová hmotnost do 750 kg/m3
● Zrno obsahuje (při 15% vlhkosti) 10 % bílk.; 50 % škrobu; 2 % T; 2,3% cukrů; vit.

sk.B

Nároky na podnebí a půdu

● Snáší chladné vlhké podnebí
● Snese – 25 0C; pod sněhem – 55 0C
● Klíčí při teplotě 1 - 2 0C
● Nevymrzá jako oz. pšenice
● Vyzimuje při napadení plísní sněžnou
● Souhrn vegetačních teplot 1800 0C
● Střední – větší nároky na vody
● Dobře využívá zimních srážek (rychlý jarní růst i v období suchého jara)
● Sucho na konci jarního období – kmínové žito
● Transpirační koeficient 340 - 420
● Menší nároky na půdu než pšenice
● Snáší i mělké, lehčí a písčité půdy (horší jakost – nižší objemová hmotnost)
● Horské a podhorské oblasti
● Snese i kyselé půdy
● Optimální pH 5,0 – 7,0

Osevní postup

● Nejlepší předplodiny – jeteloviny, luskoviny, LOS, jednoleté pícniny, olejniny, včas

sklizené brambory

● Je tolerantní k horší předplodině (často se seje po obilnině)
● Nemělo by být řazeno opakovaně po sobě
● Po žitu – okopaniny, luskoviny, LOS
● V osevním postupu se žitovětšinou řadí jako "doběrná" plodina.

● Má dobré fytosanitární účinky na půdu a v půdě zanechává poměrně hodně

organických zbytků z kořenového systému a ze strniště.

Výživa a hnojení

● Nenáročné na zásobu živin
● 2/3 živin se odčerpávají na jaře
● Největší odběr v květnu (»na list)
● Na chudých půdách a po horší předplodině » 20 t hnoje na podzim (Mč, Kj)
● Mohutný kořenový systém získává živiny z větších hloubek
● Základní hnojení před setím žita směřovat na hnojení P a K podle úrovně půdní

zásobenosti (dle metodiky)

● Ca lze aplikovat k předplodině, Mg během vegetace podle ARR

Hnojení N

● N před setím nedáváme buď vůbec (po dobré předplodině), nebo jen v nízké dávce

(20 až 30 kg N/ha), aby jej byly schopny malé rostlinky využít.

● Jarní hnojení N – regenerační, co nejdříve v období odnožování.
● Aplikace 30 až 40 kg N/ha (LAV)

● Další přihnojení N (produkční) v období sloupkování (BBCH 32 až 37) opět 30 až 40

kg N/ha

● Lze použít hnojivo v pevné i kapalné formě
● Třetí jarní přihnojení není zpravidla u žita potřebné.
● Celková dávka N během vegetace 70 až 90 kg N/ha