Myšlení

8) MYŠLENÍ – FORMY, MYŠLENKOVÉ OPERACE, PORUCHY

• Zprostředkovaný způsob poznávání obecných a podstatných vlastností předmětů, jevů a vztahů mezi nimi

FORMY MYŠLENÍ

• Řečová podoba, ve které jedinec vyjadřuje výsledky svého myšlení, ke kterým dospěl prostřednictvím myšlenkových operací. Rozlišují se 3 formy myšlení – pojem, soud, úsudek.

POJEM

• základ myšlení, pojmy řadíme a třídíme, nenázorná představa – obecná, podstatná, společná

POJMY OBECNÉ – pes,

POJMY JEDINEČNÉ – můj pes, …

TŘÍDĚNÍ

• třídíme podle vlastností, podobnosti¨

ŘAZENÍ

• souřadnost (jablko, banán)

• podřazenost (jablko-ovoce)

• nadřazenost (ovoce-jablko)

SOUD

• vztah mezi dvěma pojmy (jablko=ovoce)

• potvrzuje nebo popírá

ÚSUDEK

• vztah mezi dvěma nebo více soudy (jablko, hruška a banán jsou ovoce)

MYŠLENKOVÉ OPERACE

• ANALÝZA= rozbor, rozčlenění celku na části (lavice – deska, nohy, …)

• SYNTÉZA= myšlenkové sjednocování

• SROVNÁVÁNÍ= zjišťování podobnosti a rozdílnosti mezi jednotlivými předměty nebo jevy (sourozenci)

• ABSTRAKCE= obecné, podstatné znaky (p. Novák – živá bytost, člověk, muž, …)

• KONKRETIZACE= jedinečné, konkrétní znaky, opak abstrakce

• INDUKCE= úsudky, od jednotlivého k obecnému, stanovujeme obecná pravidla na základě konkrétních případů (šelmy se živí masem)

• DEDUKCE= vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných pravidel – z obecného usuzuji na jednotlivé, nepřináší žádné nové informace, opak indukce

• ZOBECŇOVÁNÍ= zjišťování společných souvislostí a znaků a vytváření nadřazených pojmů, kategorii

PORUCHY MYŠLENÍ

PORUCHY DYNAMIKY MYŠLENÍ

• Zpomalené myšlení – celkové zpomalení tempa myšlení, jednostrannost myšlenek, opožděné reakce. Vyskytuje se např. u depresí nebo u mentálně postižených lidí.

• Zrychlené myšlení – zrychlené myšlení, překotné myšlení, může se stupňovat až v myšlenkový trysk, rychlost řeči někdy ani nemusí stačit tempu uvažování, může působit dojmem, že se vyjadřuje nesouvisle, „polyká“ slabiky, nedokončuje slova, logorhea= slovní průjem Tato porucha se vyskytuje u manických stavů nebo při drogových intoxikacích.

• Myšlenkový záraz – jedinec, se náhle zarazí i uprostřed slova a není schopen pokračovat

PORUCHY STRUKTURY MYŠLENÍ

• Dyslogické myšlení – narušení logické vazby myšlení – myšlenky na sebe navazují podle povrchních souvislostí

• Ulpívavé myšlení – nemohou opustit myšlenku

• Nevýpravné myšlení – setrvává na jedné myšlence. V řeči se vrací stále ke stejnému tématu, byť i v různých formulacích

• Zabíhavé myšlení – hlavní myšlenkový směr je přerušován a doplňován vedlejšími, nepodstatnými myšlenkami a detaily, neudrží niť

PORUCHY OBSAHU

• Obsedantní (vtíravé) myšlení – postižený se uvědomuje jeho neodůvodněnost a nesmyslnost, avšak nedokáže ho vůlí potlačit

• Vztahovačné myšlení – připisuje neutrálním jevům a situacím ve svém okolí zvláštní význam ve vztahu k vlastní osobě

• Myšlenkové bludy – mylné a nevývratné osobní přesvědčení založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality – typy: velikášský blud, sebeobviňovací blud, hypochondrický blud, blud žárlivost