Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 13

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (47,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

13. Temperament Vymezení temperamentu Temperament je individuálně charakteristický typ reaktivity a dynamiky psychiky. Představuje formální základ průběhu duševních dějů a projevů chování. Temperamentové dispozice se projevují v celkové reaktivitě, v emočním prožívání a ve vegetativních reakcích. Temperament představuje spojení mezi tělesnou a psychickou složkou, ovlivňuje individuálně typickým způsobem fyziologické reakce organismu i různé psychické projevy. Temperament je vrozenou dispozicí, kterou lze ovlivňovat jen v nepatrné míře. Temperamentové projevy jsou zřejmé již v prenatálním období. Během života se projevy mění, v dospělosti nastává zklidnění a ve stáří dochází ke zpomalení osobního tempa. Klasická typologie Nejstarší teorii temperamentu vypracoval lékař starověkého Řecka Hippokrates. Byl pokládaný za otce lékařství. Jeho spisy Corpus Hippocraticum se staly základem středověkého lékařství. Přisuzuje se mu autorství lékařské přísahy – tzv. Hippokratova přísaha, kterou dodnes skládají studenti lékařských fakult při slavnostní promoci. Podle něho existují v těle čtyři tekutiny: krev (sangvinik), žluč (cholerik), černá žluč (melancholik) a hlen (flegmatik). Podle toho, která tekutina v těle převládá, vznikají 4 základní typy temperamentu (temperamentum znamená smíšení něčeho v určitém poměru). Sangvinik – duševně rychlý, pohyblivý, rychle vznikají a rychle se střídají nepříliš hluboké city Cholerik – výbušný, vznikají náhlé silné emociální reakce, těžko se umí ovládat Flegmatik – pomalý, klidný, má slabé, pomalu vznikající citové reakce, navenek málo výrazné Melancholik – laskavý, dobrotivý, city u něj vznikají pomalu, ale bývají trvalé Typologie Carla Gustava Junga Základní dělení temperamentu v závislosti na přístupu k okolnímu světu. Introvert – žijící především svým vnitřním životem, velmi vnímavý, přemýšlivý, empatický, nehledá společnost, preferuje menší skupiny a nepřímou komunikaci před hovorem, sklony k mlčenlivosti, v případě nutnosti je schopen se chovat extrovertně Extrovert – žijící navenek, povrchní a spontánní, snadno komunikuje, velice otevřený, méně vnímavý, po citové stránce je velmi otevřený, ale jeho city povrchní, potřebuje být v centru pozornosti a dění. Často rozšířeným mýtem je tvrzení, že introvert je nevšímavý vůči svému okolí a naopak extrovert je velmi všímavý – ve skutečnosti je to obráceně. Extrovert je sice schopen vnímat vjemy ze svého okolí ve velkém množ., ale měně intenzivněji. Typologie Ernesta Kretschmera Vychází ze vztahu mezi tělesnou konstitucí a temperamentu a navazuje na Hippokratovu konstituční typologii. Pyknik (cyklotymní typ) – menší zakulacená hlava, velké bříško, střídá nálady, otevřený, společenský, reálná, ohrožen maniodepresivními duš. onemoc. (střídání nálad bez vnější příčiny) Astenik (leptosom) - schizotymní typ – vysoký, štíhlý, úzká ramena, vyzáblý, málo přizpůsobivý, trpí schizofrenií (bludné představy, halucinace) Atletik (ixotym) – viskózní typ – silně vyvinutá kostra, výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebky s protáhlým obličejem, klidný, přizpůsobivý, těžkopádný, není prokázán sklon k některým z duš. onemoc. Temperamentové vlastnosti předurčují pravděpodobný způsob reagování na vnější podněty, ale i vztah k podnětům. Temperamentové rysy osobnosti se pak projevují i ve vztahu k sociálním podnětům, tj. v kontaktu s lidmi. Jejich dispoziční základ ovlivní především: - Způsob chování, celkovou reaktivitu jedince - Způsob zpracování a hodnocení všech podnětů - Potřebou společnosti jako zdroje stimulace, eventuálně opory - Tendence k asertivnímu chování k sebeprosazování ve společnosti - Tolerantností k různým projevům, schopností akceptovat různé chování jiných lidí Období adolescence Období od 15 – 22 let. Dospívající se odlišuje od dětí a dospělých. Kritéria psychické dospělosti: Výběr povolání nebo zařazení do pracovního procesu. Tendence k uvážené volbě životního partnera. Osamostatnění se od rodičovské kontroly a opory a přechod na sebekontrolu a spoléhání na sebe samého, samostatnost v rozhodování, jednání a chování. Získání emocionální rovnováhy s převahou pozitivních citů. Racionální, objektivní posuzování situací, životních problémů a konfliktů, cílevědomé úsilí o jejich řešení (neuniká před nimi). Vřazení se do společnosti, společenské skupiny, vědomí společenské adaptace, přiměřená tolerance ve spol. vztazích. Samostatnost a kritičnost myšlení. Vytvoření světové názoru, vlastních názorů a postojů, morálního kodexu a jejich uplatňování v praxi. Přiměřené trávení volného času. Charakterizovat dospívajícího je velmi těžké, protože mládež tohoto věku je kulturně, zájmově, společensky velmi rozdílná. Dokonce i v rámci určité společenské vrstvy mládeže se vyskytují skupiny, které se odlišují svými zájmy, trávení volného času. To vše má vliv na odlišnosti v psychickém vývoji. Tělesný vývoj V tomto období se dokončuje. Růstový vývoj se na konci období zastaví. Zmenšuje se i přibírání na hmotnosti. Tělo nabývá forem dospělého člověka. Pohyby jsou dobře koordinované, harmonické a ladné. Dospívající jsou na vrcholu své fyzické výkonnosti, o čemž svědčí i mnohé rekordy ve sportu. Vědomí dobrého zdravotního stavu, celkové tělesné kondice je jedním z výrazných činitelů, který upevňuje sebevědomí mladého člověka. Může však vyvolat i přecenění vlastních sil, končící úrazem. Intelektuální vývoj Vrcholí vývoj intelektuálních schopností, ale definitivně nekončí. Nedostatek vědomostí a zkušeností zaviňuje, že rozumové výkony nejsou ještě na úrovni dospělého. Touží po nových poznatcích, usilovně je shromažďuje, systematizuje. Nové poznatky nepřijímá mechanicky, nevěří příliš autoritám, ale utváří si vlastní názor. Často diskutuje a rozvíjí tak svoji osobnost. Vytváří si hierarchii hodnot a z vlastní iniciativy se vzdělává. Citový vývoj Emociální rovnováha a převaha pozitivních citů. Jsou příznačné radostné, pozitivní pocity. Výrazný rozvoj vyšších citů (především etických a estetických). Vývoj zájmů Zájmy se více ustalují, proh

Témata, do kterých materiál patří