Rukopis nalezený v

Děj: Vypravěč se při pobytu v Paříži setkává s C. Augustem Dupinem, mladým mužem ze vznešené rodiny, kterého blíže neurčené neblahé události uvrhly do velké bídy. Nabídne mu, aby s ním bydlel, a na novém společníkovi ho zaujme jeho mimořádné analytické schopnosti a sečtělost. Jednoho večera zaznamenají článek v novinách o pozoruhodné vraždě, při níž byly v ulici Morgue zabity dvě ženy – matka a dcera. Pařížská policie z nátlaku na vyřešení případu obviní Dupinova přítele. Dupin chce jeho jméno očistit a osvobodit ho, dostává se na místo činu a učiní zde převratné objevy, které policie přehlédla. Zjistí, že vrah sice uprchl oknem, ale dojde k závěru, že pro člověka by to bylo zhola nemožné. Na místě činu také nalezne chumáč zrzavých chlupů a otisky nohou, které jistě nepatří člověku. Odvodí tedy, že vrahem byl orangutan. Aby zjistil, kdo byl je jeho majitelem, uveřejní inzerát s textem, že nalezl orangutana.
Na inzerát odpoví jistý námořník. Dupin ho vyslechne, zjistí celý průběh vraždy a námořníkovu nevinu. Orangutana si námořník přivezl ze svých plaveb jako suvenýr, který chtěl v Paříži zpeněžit. Orangutan byl však velmi inteligentní a naučil se zacházet s břitvou na holení. Po dlouhodobé nevšímavosti pána rozzuřený orangutan uprchl a vylezl na okno jednoho z domů. Zde vyděsil dvě ženy, které začaly nepříčetně křičet o pomoc, orangutana to ještě více rozzuřilo, vzteky podřízl břitvou starší dámu, mladší ženu uškrtil a strčil jí do komína. Když uviděl svého pána, který ho pronásledoval, uprchl.
Po objasnění vraždy byl lidoop umístěn do Pařížské zoologické zahrady. Dupin předá zprávu spolu se svými poznámkami policii.
Dupin – výstřední detektiv amatér, pohrdající policií – předobraz pozdější tradice detektivní literatury

Zlatý brouk
- také Zlatý skarabeus
- dobrodružná povídka, ve které dochází k řadě zdánlivě nevysvětlitelných náhod hraničících až s magií, pro které se ovšem najde logické a racionální vysvětlení
Příběh se odehrává na Sullivanově ostrově v Jižní Karolíně v USA. Nalezený záhadný zlatý skarabeus poskytne podnět k pátrání po ukrytém pirátském pokladu, k jeho nalezení je potřeba rozluštit tajnou šifru.

Děj: Vypravěč nám představí svého velmi dobrého přítele Williama Legranda, který žije na Sullivanově ostrově (nedaleko Charlestonu v Jižní Karolíně) a vášnivě se zajímá o brouky. Když k němu jednou vypravěč přijde na návštěvu, musí chvíli čekat, než se Legrand vrátí i se svým sluhou Jupiterem. Po návratu Legrand nadšeně oznamuje, že našel úžasného brouka, ale zrovna jej na cestě potkal přítel, který si jej zapůjčil a bude se s ním tedy moci předvést až později. Nicméně jeho entuziasmus je tak velký, že se brouka vypravěči rozhodne alespoň nakreslit. Jupiter o broukovi sice tvrdí, že je tak těžký, jako by byl z opravdového zlata a snad i zlatý je, ale pánovo nadšení nesdílí. Legrand však nemůže najít žádný papír a tak použije zbytek pergamenu, který nalezne v kapse. Vypravěč se ve chvíli, kdy mu Legrand kresbu podává, mnohem více věnuje psovi, jenž jej nadšeným vítáním málem povalí. Pak si však obrázek pořádně prohlédne a prohlásí, že brouk vypadá jako lebka. Legrand si od něj papír zmateně vezme a od chvíle, kdy si jej prohlédne důkladněji, s ním není řeč a tak vypravěč odjede raději domů.
O něco později jej navštíví Jupiter, že se pánovi přitížilo a že jej prosí, aby co nejrychleji přijel. Vypravěč neváhá a vypraví se za přítelem. Legrand vyhlásí, že se jde hledat poklad, a počíná si přitom tak, že vypravěč pochybuje o jeho příčetnosti. Nakonec však svolí k účasti. Po nálezu pokladu, jenž provázely menší obtíže, začne vypravěč téměř věřit na kouzelnou moc brouka. Legrand pak příteli vysvětlí, jak na poklad došel.
Nejspíš jej zde ukryl kapitán Kidd, který na kus pergamenu (ten našel na pláži poblíž brouka Jupiter a aby na brouka nemusel sahat, zabalil ho do něj – a ten také vytáhl Legrand, když jiný nemohl najít) napsal zvláštním inkoustem zašifrovanou zprávu, jak se k pokladu dostat. Vzkaz se díky speciálnímu inkoustu objevil až po zahřátí, jakmile jej vypravěč přiblížil ke krbu ve chvíli, kdy jej vítal pes. Legrand jej nakonec vyluštil a nemohl si odpustit drobnou mystifikaci jako odezvu na přítelovy pochybnosti o své příčetnosti.