S+S_Hospoda na mytince_MO

Nad operetním dílem Járy Cimrmana (Hrabě Zeppelin)

Umělecká loupež (Hostinský)

Pravděpodobný obsah operety Proso (Vězeň)

Frustrační kompozice (Hostinský)

Cimrmanův způsob notového zápisu (Trachta, p.i.)

Pro děj je u tohoto představení klíčový jeden z referátů - Umělecká loupež. Jeho obsahem je fakt, že původně sedmihodinová opereta Proso jako celek byla rozkradena uměleckou komisí složenou z předních operetních tvůrců - mimo jiné Franze Lehára, Johanna Strausse nebo Oskara Nedbala. Cimrman totiž zaslal tuto operetu nedoporučeně do Vídně do operetní soutěže.

V operetě se proto objevují motivy, které jsou známé z nejproslulejších operet, ale ve skutečnosti pocházejí z Prosa.

Vlastní děj operety se odehrává v hospodě Na mýtince, která je umístěna na odlehlém místě v lesích (původní majitel si nepřál, aby mu tam chodili lidi). Do hospody postupně dorazí Hrabě Ferdinand von Zeppelin, jemuž náhodný výstřel zničí vzducholoď, a uprchlý vězeň Kulhánek. Oba se zamilují do (fiktivní) vnučky hostinského Růženky (ta v operetě nevystupuje a vlastně ani neexistuje). Děj vrcholí ve chvíli, kdy se z figuríny nehnutě sedící u jednoho ze stolů již 20 let vyklube policejní inspektor Trachta, který zatýká Miklose Göcse za pašování (to byl ostatně důvod, proč na tomto opuštěném místě tak dlouho seděl).

Divadlo Járy Cimrmana

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou českého génia Járy Cimrmana. V divadle hrají pouze muži.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, příspěvková organizace sídlí Štítného 520/5, 130 00, Praha 3 - Žižkov. Do roku 1992 působilo Divadlo Járy Cimrmana v Divadle Solidarita (dnes Strašnické divadlo).

Charakteristika doby a další autoři

Vývoj českého dramatu po roce 1945

- radost, uvolnění, utužování po r. 1948, končí smrtí Stalina, uvolnění od 1956-1968

1945-48

Osvobozené divadlo (Divadlo W + V)

- návrat V + W z emigrace (48 – Voskovec se do USA vrací)

- není důležitý děj, skeče, scény, písničky, hrají vedlejší postavy (řeší jakože nějaký děj)

„Forbína“ předscéna (aktuální dění)

„Divotvorný hrnec“ inscenace úspěšného amerického muzikálu (motiv rodné země, soucit s emigranty), postava vodníka Čochtana

D46 E. F. Burian - autorské divadlo – autor je i režisérem, syntetické divadlo - všechno bylo propojené - hudba, světlo, tanec, přesné instrukce od režiséra, voice band – zabarvení, výška hlasů (při recitacích) pobyt v koncentračním táboře se na B. podepsal změnou politických postojů –> totalitní prvky, poplatné době (úpadek)

Jan Drda „Hrátky s čertem“ - psáno za války, alegorie fašismu u nás, konflikt českého selského rozumu a pekelných sil

„Dalskabáty, hříšná ves“ – zvítězí poctivost nad přetvářkou