ITALSKA A ŠPANĚLSKA LITERATURA 20. STOLETÍ%0A

„Komická mystéria“

- vrátil ke kořenům lidové kultury; vyzdvihuje středověké kejklíře, kteří v dobách, kdy obyčejní lidé neuměli číst

ani psát, putovali od vesnice k vesnici a vyprávěli různé dobové aktuality s humornou nadsázkou a útočným

satirickým podtextem

„Náhodná smrt jednoho anarchisty“

„Za vším hledej ženu“

„Nepokradeš, a když tak ne málo“

„Archandělé nehrají biliár“

ŠPANĚLSKO

- Španělsko znamená na počátku 2století pro evropskou kulturu největší přínos v oblasti poezie a dramatu;

důležitou roli zde však také hraje postoj k fašismu a španělské republice

ANTONIO MACHADO (1875 – 1939)

- velmi individuální literární osobnost, básník, na jehož tvorbu měly zásadní vliv modernistické směry

„Samoty“

- sbírka básní, ve které je nejzřetelnější vliv modernistických stylů

„Kastilské pole“

- představují přechod k symbolismu, krajina je chápána jako výraz kolektivní reality; krása a zároveň krutost

krajiny vyvolává intenzivní emoce, stmívání - melancholické pocity, barvy - stavy duše a krajina - pomíjivost

času

- zároveň se lze setkat s filozofickou problematikou, s úvahami o problému pravdy, o bohu, čase, lásce,

ctnostech a neřestech člověka

JUAN RAMOND JIMÉNEZ (1881 – 1958)

- nositel Nobelovy ceny za literaturu – za lyriku (1956); pocházel z Andalusie, věnoval se malířství, v době

občanské války odešel do USA, kde přednášel na univerzitě

• první období jeho tvorby

- vliv symbolismu, impresionismu, velký vztah k malířství

- básně hýří barvami, melancholickými náladami

„Daleké zahrady“

„Pastorály“

- básnické sbírky

• druhé období jeho tvorby

- odklon od modernismu, prostší básně, formálně však dokonalé – vybroušená poezie

„Krása“

„Píseň“

- básnické sbírky

„Stříbrňák a já“

- lyrická próza

FEDERICO GARCIA LORCA (1896 – 1936)

- dramatik, jezdil s kočovnou společností „Bouda“, kde hráli španělskou klasiku; psal také poezii (inspirace

lidovou andaluskou poezií)

„Cikánské romance“

„Zpěv na andaluskou notu“

„Básník z New Yorku“

- vliv surrealismu

- jeho dramata slavila velký úspěch, a to ve všech dramatických žánrech, např. :

„Dům doni Bernardy“

„Krvavá svatba“

„Čarokrásná ševcová“

ALEJANDRO CASONA (1903 – 65)

dramatik, divadelní organizátor, lyrické prvky + výrazné dialogy

„Dům se sedmi balkóny“

„Jitřní paní“

„Stromy umírají vstoje“

- drama, v němž stojí proti sobě v dramatickém sváru fantazie a hořká pravda života