ROMANTISMUS v Anglii, Německu, Francii,Itálii

- v jihozápadní Anglii vytvořili „Baladu o starém námořníkovi“ (kde využívali archaického jazyka)

- Wordsworth byl poetičtější a Coleridge byl drsnější

- psala se především poezie, vznikaly lyricko-epické básně (= poemy)

WALTER SCOTT (1771 – 1832)

- výjimka v ranném období romantismu

- prozaik, slavný nejen v Anglii

- byl především romantickým prozaikem, ale v jeho dílech se objevuje i řada realistických prvků

- k psaní historických povídek a románů byl Scott tak trochu dotlačen, jelikož jako básníka ho jednoznačně

zastiňoval Byron

- měl neobyčejně silný vliv na další vývoj historické prózy (např. J.F.Cooper)

- typické je pro něj velké množství postav z různých společenských vrstev, dá se však říci, že hlavní postavou je

„doba“ (liboval si především ve středověku)

- jeho hrdinové mají rytířské ctnosti, ale zároveň i lidoví hrdinové hrají ve Scottově díle důležitou roli (Scottovy

sympatie)

- vynikající vnějšková charakterizace, málo však vnitřního vývoje ( nitro postav nebylo komplikované )

• romány ze skotské historie

- zde se poprvé významně zapsal do literární historie svým románem „Waverly“, jenž zpracovává povstání ze

skotských dějin

- toto dílo raději vydal anonymně, bál se prvních reakcí

• romány z dějin Anglie

„Rob Roy“ „Ivanhoe“

„Kenilworth“ „Pirát“

„Woodstock“ „Cromwell“

„Kráska z Perthu“ „Quentin Durwaro“

„Ivanhoe“

GEORGE GORDON BYRON (1788 – 1824)

- hlavní představitel revolučního romantismu, avšak pocházel ze staré aristokratické rodiny, kde by býval měl

zajištěnou celoživotní pohodlnou existenci

- dostával se velmi často do rozporu se společností, se svým prostředím

- opustil nejen svůj domov, ale i manželku a téměř celý svůj život strávil v cizině, především v Itálii

(Andre Maurois : „Životopis Lorda Byrona“)

- idea naprosté svobody, ale i on sám byl velmi často svázán konvencemi

- oslavuje vznešené ideály, citovost, vztah k přírodě, vyzdvihuje svobodu jedince

- měl dítě se svou nevlastní sestrou, říkal, že si s sebou v životě bere neblahé dědictví svého rodu

- stal se členem tajné organizace karbonářů, současně bojoval v Řecku proti tureckým utlačovatelům – tam také

podlehl morové epidemii

- program angažované poezie : „Angličtí bardové a skotští recenzenti“

- anglický gotický román tvořil v Anglii mnich Lewis – ten přeložil část Fausta pro Byrona (ten ho naprosto

uchvátil)

„Manfred“

- veršované drama, obdobné téma jako ve Faustovi

- Manfred je velmi vzdělaný, provádí magii, způsobí zločin, vyvolává duchy oceánu, země a hor

- ztratil svou milovanou ženu Astarté a chce ji opět najít

- Byron se zde transformuje do Manfreda (on se v té době rozcházel se svou ženou)

- hrdý + osamocený individualista – úvahy o sobě samém

„Vězeň Chillonský“