UMĚLECKÁ AVANTGARDA 20. STOLETÍ V LITERATUŘE

ITÁLIE

FILIPPO TOMASO MARINETTI (1876 – 1944)

- italský básník a dramatik, je zakladatelem futurismu - 1909 uveřejnil svůj „Manifest futurismu“ a způsobil

tak světu obrovský šok

- probudil svým dílem Itálii z dlouholeté stagnace, propagoval zájezdy do velkých měst a pořádání futuristických

večerů a přednášek (i v Praze roku 1921)

- připojil se však k italskému fašismu stal se obhájcem války, připojil se též k politice Mussoliniho

„Bitva u Tripolisu“

„Osvobozená slova“

„Makarka futuristka“

„Ohnivý buben“ - drama

- psal také teoretické studie o futurismu:

„Futurismus a fašismus“

„Válka, jediné ozdravení světa“

RUSKO

D. BURLJUK

- výtvarník a básník, zakladatel ruského futurismu

- s Majakovským vytvořili společně první futuristický sborník „Facka veřejnému mínění“

- v Rusku žil až do VŘSR, poté žil v Japonsku a USA

„Olysalý ocas“

VELIMIR CHLEBNIKOV (1885 – 1922)

- ruský básník, tulák a bohém, recesista neochotný se čemukoliv a komukoliv podřídit

- studoval matematiku a slovanskou filologii

- psal i takové básně, jejichž verše nebo dvouverší dávají týž smysl, čtou-li se odzadu (Obrateň)

- je tvůrce pojmu Zaum = neologistického básnického obrazu, neobvyklé kombinace hlásek a slabik normálního

jazyka

- byl pro VŘSR, volil předsednictvo geniálních moků

- vytvářel nová slova bez jakéhokoliv pojmového významu

- bojoval v Persii, kde také zemřel

„Sádek soudců“

- po jeho smrti, souborné vydání jeho díla (celkem 6 svazků)

- jsou zde mimo jiné fantastické filologické studie, experimentální jazyk, archaismy, zvukomalebnost

VLADIMÍR MAJAKOVSKI (1893 – 1930)

- studoval gymnázium, poté výtvarnictví, stal se básníkem, výtvarníkem, filmařem, dramatikem

- v 15 letech vstoupil do bolševické strany, byl vyloučen ze školy, byl přítelem Burljuka (s ním vytvořil první

futuristický sborník)

- podřídil literární činnost politickým podmínkám v zemi, po VŘSR se dal do služeb sovětské moci, agitoval pro

nové uspořádání

- cestoval a propagoval sovětské zřízení, nakonec spáchal sebevraždu

„Oblak v kalhotách“

„Flétna páteř“

„Vojna a svět“

- poemy, reakce na 1.světovou válku

- využívá zde protikladů, vzrušený rytmus básní

- hluboká a neotřesitelná víra ve šťastnou budoucnost člověka

„Sto padesát milionů“

„Člověk“

„Miluji“

- poemy

- roku 1927 napsal rozsáhlou poemu na oslavu socialismu „Správná věc“

„Plným hlasem“

- jeho básnická závěť

- jeho dramata :

„Vladimír Majakovskij“

- napsal i režíroval, hrál zde hlavní roli, z roku 1913

„Mystéria - buffa“

- „buffa“ = komická opera, parodie na Bibli, končí proletarismem v zaslíbené zemi

„Sprcha“/ „Horká lázeň“

- satirické drama na byrokracii v Rusku

- napsal 13 scénářů k filmům, sám potom hrál ve filmu „Slečna k ničemu“