Šlejhar Kuře melancholik

• pravděpodobný adresát

Kniha vyžaduje zdatnějšího čtenáře, neboť je psána značně archaickým jazykem. Obzvlášť silný prožitek budou mít ženy-matky.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Jedná se o autorovu první knihu, která vyšla knižně r. 1889.

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film Kuře melancholik z roku 1999 Jaroslava Brabce neodpovídá literární předloze. (Matku zabil blesk, chlapec má jméno Lojzík, macecha je z počátku hodná,...)

Úryvek k rozboru:

Hošík však stonal jako dospělý, schopný sebezapření. Vůbec si nestěžoval, slůvka nepronesl o nějakém strádání, jako by věděl, že to tak musí být. Jen někdy se ještě ozvala nějaká potřeba života; krk jal se natahovati, ztěžka otevřel očinka, zatěkav jima někam do okolí, ústa se mu sešpulila k jakémus polykání a sliny se mu z nich ronily na bradu. Leč potom zas očka zavřel, dozadu klesla mu hlava a na bříško přimkl pěsti, zpět zašed do ponurých svých mrákot a sebezapření.

Paní, aby se vyhnula všem nepříjemnostem, nešla vůbec do kuchyně a dala rozevřít v pokoji zabedněné dvéře, vedoucí do síně, aby se nemusilo choditi kuchyní.

A bylo stále hůř. Jednoho dne přišla zase Pepka k paní, oznámila jí, co se děje, a radila, aby byl zavolán lékař. Paní počala se křižovati – takové náklady -, leč uznala důvody Pepčiny, že kvůli lidem je to potřeba; jinak by se ani o tom ona (Pepka) nebyla vůbec zmínila; kdož by měl podobně zbytečné drahé ohledy.

Děcko nejdříve bylo omyto, převlečeno, dáno do jiných peřin, jeho postýlka přenesena do pokoje. Pepka všechno sama obstarala dosti dobře, snad vzhledem k tomu, že jí za to paní slíbila nový hedvábník.

Pak povolán lékař.

● zasazení výňatku do kontextu díla

Úryvek je ze závěrečné části novely. Chlapec umírá, protože ho služebná Pepka a jeho nevlastní matka utýraly, ale lékař to nesmí poznat.

● téma a motiv

téma: umírání malého chlapce

motivy: krk, oči, ústa, kuchyně, lékař,...

● časoprostor

čas: není přesně určen; doba, kdy chlapci zbývá jen několik dní života

prostor: kuchyně se dveřmi do síně sousedící s pokojem paní domu

● kompoziční výstavba

Příběh je vyprávěn chronologicky.

Úryvek se skládá z pěti odstavců.

● vypravěč

Dílo je vyprávěno v er-formě, vypravěč se v některých pasážích obrací ke čtenáři (ne však v úryvku).

● postava

dítě – světlovlasé, kudrnaté, modrooké, v bílé košilce; asi do poloviny knihy neznáme pohlaví, až poté je uvedeno, že se jedná o chlapce; má uzavřenou povahu, stýská se mu po zemřelé mamince, soucítí se slabým kuřetem, je přizpůsobivé a mlčky trpí příkoří

maminka – dobrosrdečná, všemi oblíbená, ale otec ji týral

otec – vždy působí zle a chladně, o své dítě nemá žádný zájem

nevlastní matka – mladá, hezká, cílevědomá, zlá, krutá, bezcitná, panovačná, sobecká