Predmet, struktura a funkce sociologie, obecna metoda, procedury a techniky sociologicke prace

OBECNÁ METODA

Obecnou metodou sociologie je metoda teoreticko-empirická, která spočívá ve dvou krocích:

a) Teoretická část: Na základě studia literatury a publikovaných informací zformulujeme vlastní hypotézy, které vysvětlují zkoumaný jev nebo problém.

b) Empirická část: Pomocí sociologického výzkumu získáme další konkrétní informace, které umožní stanovené hypotézy potvrdit nebo vyvrátit.

Vedle obecné metody má sociologie ještě metody speciální, které nazýváme procedury a techniky.

PROCEDURY SOCIOLOGICKÉ PRÁCE

Procedura zahrnuje přístup k problému, postupy shromažďování a způsoby zpracování dat.

1) Procedura historická - spočívá v historickém pohledu na zkoumaný problém. Sledujeme, jak jev vznikl, jak se vyvíjel v čase, co všechno tento vývoj ovlivňovalo a co všechno s ním souviselo. Zaměřuje se na další vývoj a důsledky zkoumaného jevu. Je důležité časové hledisko.

2) Statistická procedura - představuje číselné zachycení a zkoumání především velkých sociálních souborů. Na malé soubory se statistika použít nedá.

3) Typologická procedura - představuje konstrukci ideálního typu, modelu určitého společenského jevu a pak tento model porovnáváme s realitou a hledáme odlišnosti.

4) Monografická procedura - je založena na tom, že za předmět sociologického zkoumání si vybereme jen jeden typický objekt, který můžeme detailně popsat a prozkoumat. Můžeme hluboko proniknout do jeho podstaty. Potíž je v tom, že takto získané závěry, nemusí být vždy použitelné i pro podobné ostatní jevy (úroveň českých gymnázií - všechny X reprezentativní vzorek).

5) Experimentální procedura - zkoumá vliv vybraného faktoru na chování konkrétního sociálního objektu. Experiment se v sociologii používá velmi málo, protože je nákladný a jen velmi obtížně jsme schopni si zajistit identický kontrolní vzorek. Neexistují dva identické sociální objekty. Proto se často postupuje tak, že analyzujeme stav chování objektu před zavedením experimentální proměnné a po něm (2 identické třídy: 1. učte se, 2. učte se dostanete odměnu - stipendium).

TECHNIKY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU

Technika je systematický postup, který slouží k získání empirických poznatků o sociální realitě. Technika představuje více či méně dokonalý systém znaků, pomocí nichž jsou zjišťovány a měřeny vlastnosti sociálního objektu.

1) Pozorování - cílem vědeckého pozorování na rozdíl od běžného je co nejpřesněji zachytit charakteristické rysy sociální reality jako výchozího materiálu pro zjišťování obecně platných souvislostí.

a) nepřímé pozorování: je založeno na studiu dokumentů, neboť pozorovaná událost už proběhla a není možný přímý kontakt objektu a subjektu pozorování, je založeno na dokumentu. Spoléháme na svoji paměť. Uskutečňuje se na základě událostí, které mají sekundární podobu (knihy, pamětníci).