raw%3A%2Fstorage%2Femulated%2F0%2FDownload%2Fnervov%C3%BD%20syst%C3%A9m

Kožní čití a systém hluboké citlivosti

Receptory v kůži a podkoží reagují na mechanické, tepelné a bolestivé podněty.

Mechanoreceptory – uložené v různých hloubkách kůže umožňují vnímání dotyku, tlaku, vibrací a lechtání

Termoreceptory – kožní termoreceptory zprostředkovávají vnímání tepla a chladu

Vnímání bolesti

Bolest vnímáme pomoci nocisenzorů,která jsou v nervových zakončeních

Bolest je definována jako „nepříjemný smyslový a citový zážitek, který je spojen s aktuálním nebo možným poškozením tkání.

Bolest má složku emoční (strach), vegetativní (zrychlení tepu, dýchání, mydriáza – rozšíření zornic) a motorickou (únikové reakce).

V CNS existují látky, které do určité míry dokážou bolest tlumit – jsou to tzv. endogenní opioidy – jsou to endorfiny v mozku a enkefaliny v míše.

Bolest můžeme tlumit:

Působením farmak

Fyzikálním působením (teplem, chladem)

Chirurgicky

Druhy bolesti

Podle doby trvání dělíme bolest na:

Akutní – krátkodobá bolest, má spíše varovný charakter

Chronická bolest – trvá déle než 3-6 měsíců nebo je to opakující se bolest (ledvinové a žlučníkové koliky, migrény)

Psychogenní bolest – vzniká bez organické příčiny a je důsledkem různých emočních a psychických situací

Somatická bolest je buď povrchní (bolest kožní) nebo hluboká (bolest svalů, kloubů, pojivových tkání)

Útrobní (viscerální) bolest vychází ze stěn dutých orgánů při jejich spasmech (kolikách) nebo je vyvolána působením chemických látek při zánětlivých procesech (např.apendicitida)

Útrobní bolest se často promítá do určitých oblastí na povrchu těla (např.při infarktu myokardu se prudká bolest šíří do levé horní končetiny a pod levou lopatku, do krku.

Centrální bolest – podrážděním senzitivních drah „fantomová bolest“, kdy pacient cítí bolest v části chybějící amputované končetiny

Řízení hybnosti

Výkonné funkce CNS dělíme na:

1. Funkce somatické (hybné, motorické) – řídí činnost kosterního svalstva, jsou vůlí ovladatelné

2. Funkce autonomní (vegetativní) – regulují činnost hladké svaloviny (cév, útrobních orgánů, dýchacího systému, žláz) i činnost srdečního svalu.

Činnost kosterních svalů je řízena jako funkční celek, takže se na něm podílejí všechny oddíly CNS.

Každý vědomý pohyb je doprovázen i činností dalších svalů, které se na daném pohybu přímo nepodílejí, ale umožňují jeho realizaci. (např. udržování polohy).

Hřbetní mícha (medulla spinalis) – stavba a funkce hřbetní míchy

Hřbetní mícha je dlouhá 40 – 50 cm a je uložena v páteřním kanálu.

Horní konec míchy plynule přechází v prodlouženou míchu a dolní konec se ztenčuje a dosahuje k druhému bedernímu obratli.

Dále je páteřní kanál vyplněn jen souborem vláken bederních a křížových míšních kořenů, které nazýváme „koňský ohon“.(cauda equina)