raw%3A%2Fstorage%2Femulated%2F0%2FDownload%2Fnervov%C3%BD%20syst%C3%A9m

Dendrity vedou informaci do buňky

Axon, který odstupuje od těla buňky v místě axonového hrbolku vede informace od nervové buňky v podobě vzruchů a umožňuje transport látek z těla do vzdálených částí axonu

Myelinová pochva – chrání buňku a vede vzruch. Je přerušována Ranvierovými zářezy, které rozdělují průběh axonu na jednotlivé úseky

Synapse – místo spojení dvou buněk – dělíme podle:

1. způsobu přenosu vzruchu – kdy přenos vzruchu z jedné buňky na druhou je zprostředkován a)chemicky (chemická synapse), pomoci mediátoru (např.acetylcholin,noradrenalin)

b) elektricky (elektrická synapse) těsným kontaktem – v dospělosti se vyskytuje ojediněleSynapse – místo spojení dvou buněk – dělíme podle:

2. místa vzájemného kontaktu

Synapsi může tvořit:

axon jedné buňky a tělo druhé buňky

mezi dendrity

Axony obou buněk

Funkční projevy nervových buněk
VZRUCH

Hlavní funkcí neuronu je vzruch, který vzniká v počátečním úseku axonu a to tak, že se změní membránový potenciál.

Vysvětlení pojmu membránový potenciál.

Na každé vnější (extracelulární) straně buňky a vnitřní (intracellularní) straně buňky je určitý počet iontů (Na, CL – vně buňky a K uvnitř buňky). Pokud je počet iontů na každé straně v rovnováze (více sodíku a chloridových iontů extracelulárně a více draslíku intracelulárně), označujeme tento stav jako klidový membránový potenciál.

Vnitřní povrch buňky nese záporný náboj a vnější nese kladný náboj, protože Uvnitř buňky je značné množství bílkovin , které nemohou procházet přes membránu a které nesou záporný náboj. To je výchozí stav způsobující zápornost vnitřku buňky.

Potenciál je měřitelný

U většiny neuronů v lidském těle je potenciál: -70 až -90 mV

Funkční projevy nervových buněk
VZRUCH

Změna rozložení iontů mezi vnější a vnitřní částí membrány a tím i změna polarizace buněčné membrány je vyvolána otevřením či uzavřením iontových kanálů.

Na buněčné membráně rozeznáváme dva základní typy iontových kanálů:

1. iontové kanály řízené chemicky

2. iontové kanály řízené napětím

Stavba a funkce periferních nervů

Periferní nervy propojují CNS s receptory a s výkonnými orgány.

Periferní nerv obsahuje výběžky buněk (axony a dendrity), jejichž těla jsou umístěna v míše, mozkovém kmeni nebo v míšních gangliích, uložených v těsném sousedství míchy.

V periferním nervu může být i několik tisíc nervových vláken vzájemně spojených vazivem, které na povrchu vytváří vazivový obal.

Podle místa odstupu z CNS a typu vláken rozlišujeme periferní nervy:

1. Nervy cítivé – senzitivní(dostředivé, aferentní) – obsahují vlákna, která vedou informaci z receptorů do CNS

2. Nervy hybné, motorické (odstředivé, eferentní) – obsahují vlákna, která vedou informaci z CNS k efektorům (výkonný orgán)