Soukromá vichřice_V001_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Společná část maturitní zkoušky
Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti
Pracovní list
Vladimír Páral
Soukromá vichřice
Výňatek
Umělecký text
B-1
Z vrátnice nádvořím do suterénu ke svému číslu 3631 a v třetím patře do dveří 142, „Dobrejtro, paní Ido!“ „Ahoj, Bohunko.“ 23587 512 11,62 vpravo 23588 512 11,62 vpravo 23589 512 11,62 vpravo 23590 512 11,62 vpravo.
„Nedívala jste se, co je k obědu?“
„Na jedničku koprová, na dvojku segedín, na trojku lívance.“
„Co si dáte?“
„Nejspíš trojku.“
„Já spíš jedničku.“
23591 512 11,62 vpravo 23592 487 11,27 vpravo „… z temnoty pojednou zazářily pochodně,“ pravil přívětivý hlas z rádia, „jež nesly mladé gymnastky. Současně se objevilo na světelné tabuli japonské slovo sajonara, znamenající na shledanou…“
23593 a všechny další do 23611 vyhovovaly, všechny atesty na hromádce vpravo a „Tak na shledanou, paní Ido!“ rychle dolů, honem nahoru a trapem k píchačkám: 14,00.
Na ulici už pak nebylo kam spěchat, Mirek bude na náměstí ve čtyři, Bohunka přijela na náměstí ve tři, koupila si dvě koule oříškové zmrzliny a zvolna ji lízajíc procházela hlavní třídou a zastavovala se u výkladních skříní.
Mirek Machulka byl na náměstí ve čtyři, „Ahoj B!“
„Ahoj M!“
„Musím si ještě skočit pro baterie – počkáš tady?“ Kývla, skočil si pro baterie, baterie nebyly, a šli si před kinem, jako každé úterý a čtvrtek, sednout do Zdaru.
„… a z té fotokatody vystupují elektrony,“ vykládal Mirek nadšeně, „a ty narážejí na první elektrodu, každý elektron z ní vyrazí další elektrony a tak to jde pořád dál, až – Není ti něco?“
„Ne. Co by mi mělo být?“
„Jako by ti něco scházelo… Bohunko…“
„Chtěla bych jet do Říma…“
„Já radši do Tokia, ale teď vážně: jeden kluk od nás má bráchu, kterej má u Varvažova takovou jako chatku a možná by nám někdy –„
„Ve Varvažově smrdí plynárna.“
Brigitta Bardotová prchala před reportéry a ukryla se v bytě Mastroianniho, nadlidská láska a zas tu byli reportéři, blesk a nádherně dlouhý Brigittin pád do tmy.
„Mě by děsně zajímalo,“ řekl pak Mirek, „jak udělali ten trik s tím pádem ze střechy…“
„To nebyl trik.“
„Ale přece…“
Výňatek
Neumělecký text
Obsedantní motivy „mizerného probuzení“ a „pokleslé aktivity“ vystoupily v próze jako hrozivé příznaky. Analytická próza dosáhla právě u Frieda a Párala svého kritického bodu a ten se promítl do vnitřního ustrojení děl. Ta rovnováha, která drží Soukromou vichřici pohromadě a bez níž by se rozpadla na popisný záznam, ušlechtilou snahu a vymyšlenou manipulaci, tato rovnováha je perfektní, ale vratká. Výsledkem důvtipné montáže by snadno taky mohla být demontáž prózy. Tam, kde je děj obnažen na živočišné cukání, klenby povolují a rovnováha se zvrtá ve vyváženost mechanickou. Co nese klenutí Soukromé vichřice, je spravedlivá nenávist, ovládaný hněv, idea negace. Je to dobrá očistná práce a je stejně beznadějné jako povznášející a zavazující začínat z ničeho. Krásný vezdejší svět je rozškubán na hadry a teď si z toho vzdělej živobytí, zkontroluj si, která větvička obstála ve velkém podřezávání. Ty kruhy na místě se k něčemu dotočí. Ke zkáze? Ne, k únavě a všeobecné rezignaci. A zatímco kolotoči života se zadírají ložiska, signální motivky laboratorní zprávy nejsou opakováním otupovány, ale broušeny. V té převaze člověka-autora nad životem-mechanismem je naděje, kterou tento raport neodpírá.