SPALOVAČ MRTVOL - koncept maturitního okruhu

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 1 z 3 / Spalovač mrtvol  

 
Co potřebuji ke studiu/přípravě:  

  studijní  příručky  z jednotlivých  ročníků  (Český  jazyk  a  komunikace,  Literatura,  Kapitoly  z literární  teorie),  poznámky  z výuky  (sešit), 

vypracovanou interpretaci, popř. internet 

Jakou má zkouška koncepci: 

  na „potítko“ k přípravě (20 minut) dostanete pracovní list s výňatkem z vybraného díla a s výňatkem z neuměleckého textu                     ústní zkouška (15 minut) má dvě části: první část se týká uměleckého textu, literární historie, teorie a kritiky; druhá část je zaměřena na 

neumělecký text (charakteristika textu podle jazykových rovin: komunikace a sloh, skladba, tvarosloví, slovní zásoba, pravopis…; jde o 
práci s textem, tak jak jste na ni zvyklí z hodin češtiny) 

 
MODELOVÝ VÝŇATEK (U maturitní zkoušky se může objevit výňatek z kterékoli části díla. Je proto nutné mít dílo přečtené a orientovat se v něm!) 
 
V rakvi se objevila ostrá bledá vyhublá tvář v parádní zelenošedé uniformě. Na prsou měla železný kříž, brigadýrku a bílé rukavičky. 
V knoflíkové dírce snítku vavřínu. Jiná snítka, snad myrta, ležela na rukou zkřížených na břiše.  
„Je to pan Ernst Wagner,“ řekl pan Kopfrkingl chlapci, který se chvěl jak jehně a zoufale si mačkal ruce, „SS Sturmbannführer… měl 
rád národ a hudbu, bude pohřben za zvuků Wagnerova Parsifala. Tak ten tvůj boxer bude mlátit Němce,“ smutně se usmál pan 
Kopfrkingl na zděšeného syna, „násilníky, vetřelce. Tys mu asi řekl, že máš rád sladkosti, že tě zve do cukráren, viď… Koukni, tenhle 
pan Wagner je čistokrevný Němec. Žádná změkčilá, zženštilá duše… čistý původ. 
 
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘÍKLADOVÉ ÚLOHY  (Symbol otazníku (?) naznačuje, že daný pojem je nutné umět vysvětlit, jelikož může být předmětem doplňující otázky.)    
Zařadit dílo do literárních druhů a žánru, doložit zařazení podle výňatku: Podle  uměleckého  zobrazení  skutečnosti  se  jedná  o  epiku  (?),  podle  formy  textu  o  prózu  (?).  Žánrově  je  dílo  groteskní  novelou 
s hororovými prvky.  
 
Stručně nastínit obsah díla (a zařadit výňatek do kontextu celého díla): Ústřední postava, zaměstnanec pražského krematoria pan Kopfrkingl, žije spořádaným rodinným životem. Je to však podivín, který 
je zatížený svým povoláním a mající poněkud nevšední záliby a způsoby. Na dětech (dcera Zina, syn Mili) i ženě se mu líbí pouze 
tmavé  oblečení,  dceři  kupuje  smuteční  skladby  pro  klavír  atd.  Jména  svých  blízkých  i  různých  objektů  se  mu  zdají  obyčejná, 
manželku Marii proto nazývá Lakmé, sebe pak Romanem (pravé jméno  Karel), krematorium Chrámem smrti. Svou životní filozofii 
vyvozuje  z učení  tibetských  mnichů  (neustále  čte  tibetský  cestopis),  zpopelnění  pro  něho  znamená  osvobození  a  očistu  člověka 
před útrapami světa.  
Vyhrocené události let 1938 a 1939 proměnily však tohoto „neškodného“ podivína v přesvědčeného nacistu, ve zrádce, udavače a 
vraha. Pocit nadřazenosti u něho vyburcuje přítel, nacista Willi Reinke.  Kopfrkingl si uvědomuje, že v jeho žilách koluje německá 
krev,  že  má  šanci  přeměnit  se  z  „malého  obyčejného“  na  „velkého  mocného“.    Začíná udávat  (zaměstnance,  sousedy),  stává  se 
ředitelem krematoria, později je vybrán pro projekt plynových pecí. Manželčin židovský původ mu brání v naplňování svých zájmů, 
proto ji oběsí v koupelně. Zjemnělého syna Miliho ubije v krematoriu tyčí a položí jej do rakve k zemřelému příslušníkovi SS. Když 
vezme na prohlídku krematoria i dceru Zinu, za účelem zbavit se i jí, přeruší jej jeho dvojník – výplod choré mysli, tibetský vyslanec, 
nazve  ho  inkarnací  Buddhy  a  vyzve  ho,  aby  se  ujal  trůnu.  Prožitek  Kopfrkinglova  osvícení  završují  tři  „andělé“  (nemocniční 
personál), kteří ho odvádějí do sanitky (směřující pravděpodobně do ústavu pro choromyslné).  
V závěru  novely  je  Kopfrkingl  konfrontován  s průvodem  vyhublých  lidských  trosek  vracejících  se  po  skončení  války 
z koncentračního tábora; zdá se mu, že poznává známé tváře. Ani tehdy se nevzdává přesvědčení, že je spasitelem.   
 
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  Kompozice  románu  je  velmi  rafinovaná  a  podílí  se  na  výstavbě  napětí  (např.  výjevy  předváděné  mechanickými  loutkami  při 
návštěvě  panoptika  jsou  předobrazem  zločinů  páchaných  později  Kopfrkinglem  apod.).  Novela  je  rozdělena  do  15  kapitol, 
vyprávěná je v er-formě. Je v ní patrná Fuksova typická obliba v propojování reálného světa s iluzemi, sny a halucinacemi. Hranice