49.Makroskopická stavba dřeva

Dřeňové skvrny
Jsou hnědé pruhy nebo skvrny, vyskytující se zejména u hranice letokruhů, převážně ve spodní části kmene listnáčů (bříza, olše, vrba, lípa, hrušeň). Jsou to zarostlé požerky hmyzu.

Pryskyřičnaté kanálky
Jsou to tenké, pryskyřicí naplněné kanálky v jehličnatém dřevě (kromě jedle, tisu a jalovce).

Dělí se na:
- svislé – hlavně v letním dřevě
- vodorovné – procházejí dřeňovými paprsky

Volným okem jsou vidět jen svislé, na příčném řezu jsou tečky, na podélném jako tenké hnědé proužky (čárky). Na smrkovém dřevě na dobře vyhoblované ploše jsou znatelné jako drobné trhlinky (rýžky).

Cévy – póry
Vyskytují se pouze v listnatém dřevě, slouží k vedení vody z kořenů do koruny. Jsou viditelné pouhým okem jen u některých dřevin.

Podle umístění v letokruhu se dělí na:
- jarní – nacházejí se v jarním dřevě, kde mohou být uspořádané kolem hranice letokruhu nebo jsou rozptýlené po jarní části letokruhu
- letní – jsou v letním dřevě a mohou být seskupené do větších útvarů nebo jsou rozptýlené po letní části letokruhu

Obě skupiny cév dělíme listnaté dřeviny do skupin:
a) kruhovitě pórovité – dub, jasan, jilm, trnovník (akát), kaštan jedlý. Velké jarní cévy jsou uspořádané v jarním dřevě – tvoří kruh kolem hranice letokruhu, malé letokruhu, malé letní cévy jsou v letním dřevě buď uspořádané do skupin, anebo rozptýlené. Na podélných řezech tvoří velké cévy rýhy, které zvýrazňují hranice letokruhů. Uspořádání malých cév v letním dřevě může být (na příčném řezu):

- radiální – skupina cév tvoří podélné útvary (plaménky) ve směru poloměru (dub, kaštan jedlý)
- tangenciální – skupina cév tvoří vlnovky, které se na tangenciálním řezu jeví jako zubatý fládr – tj. kresba (jilm)
- rozptýlené – jen málo kdy jsou vidět pouhým okem (jasan, trnovník)

b) roztroušeně pórovité – mají jarní i letní cévy menší, nesoustředěné do útvarů, proto nejsou vidět. Lze je pozorovat pouze u některých dřevin (bříza, topol, vrba) jako jemné rýhy roztroušené na podélných řezech.

c) dřeviny tvořící přechod mezi kruhovitě a roztroušeně pórovitými mají sice malé i velké cévy, ale velké cévy nejsou soustředěny do jarního dřeva, a tedy nezvýrazňují letokruhy (ovocné dřeviny). Jsou viditelné na podélných řezech některých dřevin, např. ořechu, jako roztroušené rýžky různé velikosti.

Dřeň

Dřeň kmene je řídká tkáň, skládající se hlavně z tenkostěnných zásobních buněk. Nejvíce vyvinuta u ořechu, jasanu a bezu, slabě u limby a modřínu. Je málokdy v geometrickém středu kmene. Její průměr bývá většinou mezi 2 a 5 mm. Má různý tvar, podle druhu dřeviny např. okrouhlý (jilm), oválný (lípa), trojhranný (buk a olše), hvězdicovitý (dub) atd. Jsou v ní uloženy zásobní živiny, je měkčí než okolní dřevo a při vysoušení praská.