49.Makroskopická stavba dřeva

Každý letokruh se skládá ze dvou částí:
- vnitřní, bližší ke dřeni, světlejší a měkčí se nazývá jarní dřevo. Má především vodivou funkci (vede vodu s minerálními látkami z kořenů do koruny)
- vnější, tvrdší a tmavší se nazývá letní dřevo. Má především mechanickou funkci (dodává pružnost, pevnost a tvrdost). Nejvýraznější letokruhy s ostře vyznačenou hranicí mezi letním a jarním dřevem mají jehličnaté dřeviny.

Jádro, běl, vyzrálé dřevo
Mladší letokruhy slouží k vedení vody a roztoků živin. Jejich činnost v průběhu několika let života dřeviny ustává a přebírají ji nové letokruhy. Do buněk starších letokruhů se pak ukládají jádrové látky, které jsou zbarveny tmavě, anebo se nezbarvují.
Jádro je tmavší část dřeva kolem dřeně, vyskytuje se u některých dřevin, zvaných jádrové. Má menší obsah vody, obsahuje více konzervačních látek a je trvanlivější než běl.
Běl je část od jádra po kůru, má různou šířku podle dřeviny, (např. u akátu je velmi úzká, pouze několik milimetrů, u borovice naopak velmi široká – několik centimetrů, až 60 letokruhů
Vyzrálé dřevo se vyskytuje u některých dřevin uprostřed kmene, má menší obsah vody než běl, ale barevně se neliší (může být světlejší než běl v čerstvě pokáceném stromě, ale po vysušení se barvou vyrovná).

Podle obsahu jádra a vyzrálého dřeva dělíme dřeviny na:
a) jádrové – dřeviny s bělí a jádrem
- jehličnaté: - borovice, modřín, tis, douglaska, borovice vejmutovka
- listnaté tvrdé: - dub, trnovník (akát, jasan, jilm, ořech a většina ovocných dřevin
- listnaté měkké: - topol, vrba

b) jádrové dřeviny s bělí, jádrem a vyzrálým dřevem
- jehličnaté: -
- listnaté tvrdé: - jasan, jilm
- listnaté měkké: - vrba

c) bělové – nemají jádro, ani vyzrálé dřevo
- jehličnaté: -
- listnaté tvrdé: - bříza, javor, habr
- listnaté měkké: - olše

d) s vyzrálým dřevem – mají běl a vyzrálé dřevo
- jehličnaté: - smrk, jedle
- listnaté tvrdé: - buk
- listnaté měkké: - lípa, osika

Dřeňové paprsky
Jsou to příčné řady buněk, které vedou živiny (produkty fotosyntézy) z lýka do dřeva a dřeně.

Podle délky se dělí na:
- primární – vedou od kůry po dřeň
- sekundární – kratší, vedou z lýka do dřeva, jsou různě dlouhé

Na příčném řezu některých dřevin je lze pozorovat jako světlejší lesklé čáry probíhající ve směru poloměru. Na radiálním řezu tvoří jejich výška a délka příčné lesklé pruhy – dlouhé nebo krátké, zvaná zrcadélka. Na tangenciálním řezu jsou vidět ve své šířce a výšce jako kratší anebo delší čáry. Dřeňových paprsků je velmi mnoho (např. v 1 cm3 dřeva borovice a břízy je až 3000 paprsků). Nejširší dřeňové paprsky z našich dřevin má dub a buk. U některých dřevin (olše, habr) se vyskytují tzv. „nepravé“ dřeňové paprsky, které se skládají ze svazku sblížených úzkých paprsků. Na tangenciálním řezu jsou vidět jako křivé delší čáry.