Adaptivní metody zpracování signálů

• prediktivní metody

• transformační metody (při použití kvantizace koeficintů)

• kompresní formát JPEG

• fraktálová komprese

• vektorová kvantizace

1.2 Další dělení kompresních metod

V předcházejících odstavcích jsme si ukázali rozdíly mezi ztrátovou a bezeztrátovou kompresí obrazu. Ztrátovost a neztrátovost metody však není zdaleka jediným kritériem při dělení algoritmů pro kompresi obrazu. V této kapitolce si proto ukážeme, jaké další možnosti posuzování kompresních metod známe. Kompresní metody dělíme na:

• fyzické a logické

• symetrické a asymetrické

• adaptivní, semiadaptivní a neadaptivní

1.2.1 Fyzická a logická komprese Rozdíl mezi fyzickou a logickou kompresí spočívá v tom, jak jsou vstupní data uspořádána do nové, kompaktnější formy. Při fyzické kompresi se data komprimují s vyloučením informací, které nesou – převádí se série jednotlivých bitů z jednoho vzoru do druhého, kompaktnějšího. Logická komprese je realizována substitucí jednoho abecedního, číselného či bitového znaku jiným. Typickým příkladem tohoto typu komprese jsou například zkratky či zkratková slova – např.: Čedok odpovídá spojení "Česká dopravní kancelář" nebo zkratka USA, která je odvozena ze spojení "United States of America." V teorii komprese obrazových dat se logická komprese nepoužívá, protože je přímo závislá na obsahu komprimovaných dat. 1.2.2 Symetrická a asymetrická komprese Kompresní metody můžeme také dělit podle toho, kolik práce vynaloží jednotlivé algoritmy na kompresi dat a poté na jejich zpětné obnovení do původní podoby, tj. na jejich dekompresi. Symetrická kompresní metoda vynakládá v obou směrech stejnou práci. Takovéto kompresní algoritmy jsou proto výhodné například v aplikacích přenosu dat, protože zde se komprese i dekomprese provádí většinou v reálném čase. O kompresních metodách, které vynaloží v jednom směru více úsilí, říkáme, že jsou asymetrické. Tato asymetrie spočívá v tom, že daný asymetrický kompresní algoritmus provede více práce v jednom směru. Většinou je náročnější komprimace vstupních dat. Tato varianta nastává například v okamžiku, kdy daný kompresní algoritmus vytváří knihovnu kompresních symbolů. Následná dekomprese dat je už potom podstatně rychlejší. Samozřejmě existují také algoritmy, které mají asymetrii v jiných směrech. 1.2.3 Adaptivní a neadaptivní komprese Neadaptivní kompresní algoritmy jsou takové postupy, kde je kompresní poměr nezávislý na vstupních komprimovaných datech. Příkladem takového kompresního algoritmu je kompresní algoritmus CCITT, známý též jako Huffmannovo kódování. Tyto kompresní algoritmy, založené zejména na slovníkových metodách, mají pevně nastavené slovníky často se vyskytujících bitových slov a frází, které jsou speciálně nastavená pro kompresi určitých dat. Oproti neadaptivním algoritmům vytvářejí