Optika - tahák

Vlákna se skokovou změnou indexu lomu. -Světlo se jimi šíří úplným odrazem. V praxi se užívají vlákna, která obsahují jádro a vnější plášť ze skel s různým indexem lomu

jednovidová vlákna –malý průřez jádra → jeden vstupní úhel → šířit pouze jeden vid

mnohovidová vlákna – velký průřez jádra → světlo může vstupovat do vlákna pod různými úhly → více vidů.

Vlákna s plynulou změnou indexu lomu (gradientní).

Mají po celém průřezu proměnný index lomu, světlo se jimi šíří postupným ohybem.

Vidová disperze – různé vidy se šíří vláknem po rozdílné dráze stejnou rychlostí → na konec vlákna dorazí v různou dobu → způsobí deformaci tvaru pulsů → snížení rychlosti přenosu dat. Omezení vidové disperze – použitím jednovidového vlákna nebo vlákna gradientního.

Chromatická (spektrální) disperze – pro světla s různou vlnovou délkou má daná látka rozdílný index lomu → různé vlnové délky světla se šíří týmž prostředím různou rychlostí → na konec vlákna dorazí v různou dobu → způsobí deformaci tvaru pulsů → snížení rychlosti přenosu dat. Omezení chromatické disperze – použitím monochromatického světla (světla s co nejužším spektrem).

1.Numerická apertura (NA) - Sinus max. úhlu, z něhož přicházející paprsky se uvnitř vlákna budou ještě šířit.

2.Vazební ztráty: ztráty NA, ztráty průřezem jádra, Fresnelovým odrazem-vznikají při spojení dvou vláken s rozdílnými n jejich jader, odchylka os, úhlová odchylka os, oddálení konců vláken, nerovnost ploch, znečištění

Čelně emitující LED – index lomu asi 3,6, mezní úhel LED/epoxyd asi 26°, LED/vzduch asi 16°. Potencionálně pro nejvyšší přenosovou rychlost, v propustném směru emituje méně světla než jiné typy diod, vysoké ztráty světla průřezem jádra.

Půlkruhová LED – vyšší účinnost (díky tvaru), výrobně náročné, použití jako světelného zdroje pro svazky optických vláken.

Hranově emitující typ LED – většinu světla emituje svými stěnami. Emituje méně světla než 1., ale díky své geometrii umožňuje soustředit do vlákna mnohem více světla.

Burrusova LED – užívány jako světelné zdroje pro jednotlivá vlákna, dobrá účinnost, potřeba reflektoru pro kolimaci světla do jádra optického vlákna.

Vhodnost užití světelných zdrojů-vlnová délka, výkon, směrovost emitorového světla, spolehlivost,teplotní efekty, provozní bezpečnostní opatření, cena

3. Disperze-Způsobuje omezení přenosové rychlosti.

Chromatická disperze–vliv snižujeme použitím co nejužšího frekvenčního pásma světelného zdroje, uplatňuje se převážně v jednovidových vláknech se skokovou změnou indexu lomu, u mnohovidových vláken se používá sklo, které nepodporuje chromatickou disperzi (index lomu vlákna se pro různé vlnové délky liší jen nepatrně).