Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T, pozemní digitální vysílání, Set Top Box, digitální televize, digitalizace vysílání, doplňkové služby (EPG, MHP)

Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programech. V rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude tato služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat při výběru pořadů podle divákova přání a představy.

Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž získá divák nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma), či umístění textu na zobrazovací ploše.

Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky, ve výběru pořadu podle jeho požadavků, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.

I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů, ke kterým mohou být doprovodné služby na televizní obrazovce orientovány. Jsou to jednak diváci s poruchami slyšení, kteří jsou ale schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění a v poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Podívejme se nyní na některé nové možnosti.

Znaková řeč

Tato služba je důvěrně známa, ve své standardní podobě je v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je Popis obrazové scény pro nevidomé, či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč jsou hledána taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, kterým je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by být běžný divák rozptylován. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována na zpravodajství. Jsou známy případy, kdy některé společnosti reprizují své pořady záměrně v neatraktivních časech a teprve při této příležitosti je opatřují znakovým doprovodem. Ze sociálního hlediska se jedná o velmi sporné řešení, neboť jsou nezřídka pro tyto účely voleny časy hluboké noci.

Z uvedených důvodů by bylo optimální využívat systém, který by umožnil alternativní divákovu volbu, zda podporu znakovou řečí má při sledování pořadu zájem využívat, či nikoliv. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Aby bylo dokumentováno, že metoda se opravdu rozvíjí, dodejme, že je uvažováno i o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.