Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T, pozemní digitální vysílání, Set Top Box, digitální televize, digitalizace vysílání, doplňkové služby (EPG, MHP)

Finsko zahájilo vysílání v systému digitální televize 27.8.2001 na třech multiplexech. Jeden byl vyhrazen provozovateli veřejné služby YLE a zbylé dva připadly komerčním provozovatelům. Při sestavování skladby multiplexu vsadilo Finsko na podporu interaktivních služeb v otevřeném standardu DVB-MHP. Díky však nedostatku set-top-boxů vybavených interaktivními schopnostmi v tomto standardu byl rozvoj digitální televize v počátcích velmi pomalý. Až ke konci roku 2002, kdy se na trhu objevily první set-top-boxy, mohly být teprve realizovány služby typu sázení, domácí bankovnictví, rozšířený elektronický programový průvodce, doprovodné služby k televizním pořadům atd. K těmto službám přibyly záhy služby šířené na bázi IP jako je streaming a přenosy souborů do PC. Pokrytí digitálních sítí ve Finsku nyní dosahuje úrovně 72 % obyvatelstva a do konce srpna letošního roku by se mělo zvýšit až na hodnotu 94 % (pouze pro dva multiplexy). V příštím roce kmitočtové plány počítají s pokrytím 99,5% obyvatelstva. Ukončení analogového vysílání bylo stanoveno na datum 31.8.2007.

Mezi dalšími státy, které již zahájily pravidelné digitální pozemní vysílání, patří Nizozemí, Švýcarsko, Itálie a v mnoha dalších zemích probíhají zkušební provozy. V poslední jmenované zemi je možné získat vládní dotaci na nákup set-top-boxu ve výši 150 EUR. Tato dotace platí pro prvních 700 000 zájemců, kteří si koupí set-top-box v letošním roce. Při této dotaci lze tedy získat set-top-box vybavený DVB-MHP standardem za pouhých 49 EUR.

Z mimoevropských států bylo zahájeno digitální pozemní vysílání také v USA, Austrálii, Singapuru, Indii a na Novém Zélandě.

8. Veřejná služba a DVB-T

Patrně nikdo nebude polemizovat s názorem, že digitální televizní vysílání nemá být pouhým zdokonalením dosud poskytované služby, ale díky novým technickým možnostem je nutné vytvořit podmínky pro uplatnění zcela nových, analogově nerealizovatelných možností. Důsledkem této snahy je široce pojatý soubor služeb, ve kterém mají vysílatel společně s provozovatelem televizní služby vytvořený prostor volně konstruovat model televizního kanálu za účelem podstatně lépe vyhovět jeho zamýšlené dramaturgii, orientovat jej dokonaleji na cílovou skupinu diváků a v neposlední řadě i důsledněji plnit základní poslání stanice. Tato okolnost má pro veřejnoprávní televizní společnosti mimořádnou důležitost.

Kanálům veřejné služby nabízí digitální televize jedinečnou příležitost dále hlouběji profilovat jejich odlišný přístup k divákovi ve srovnání se sektorem komerčním.

Obecně lze služby, které je digitální vysílání schopno současně nabízet divákovi, rozdělit do tří základních skupin:

Vysílání TV programu – jedná se o roli, která má nejblíže k analogové televizi. Není divu, vždyť právě poskytování programu je službou nejzákladnější. V případě digitálního vysílání je však možné obohatit nabídku o řadu zcela nových, dosud nerealizovatelných forem v oblasti programové i technické, významně povyšujících divákův uživatelský komfort.