Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T, pozemní digitální vysílání, Set Top Box, digitální televize, digitalizace vysílání, doplňkové služby (EPG, MHP)

Funkce elektronického programového průvodce (EPG), která umožňuje divákovi prolistovat nabídku pořadů všech programů obsažených v multiplexu, je naprosto nezbytnou součástí výbavy každého digitálního přijímače. Každý z výrobců přistupuje k EPG jinak, někteří se omezují na pouhé zobrazení aktuálně vysílaných (Current) a následujících (Next) pořadů, jiní se snaží vytěžit dané možnosti na maximum a jejich elektroničtí průvodci provedou diváka programem na celý následující týden, eventuálně umožní přímo zanést vybraný pořad do programu Timeru.

3.3 iDTVZkratka iDTV označuje integrovaný digitální televizní přijímač, tedy televizor, schopný přijímat digitální a většinou i analogové televizní pozemní vysílání. Z pohledu příjmu DVB-T se svými vlastnostmi příliš neliší od set top boxů, jeho výhodou je samozřejmě vyšší komfort obsluhy pro uživatele - ovládání jedním dálkovým ovladačem je pohodlnější než dvěmi. Daní za vyšší obslužný komfort však mohou být menší užitné vlastnosti, např. menší variabilita zapojení nebo menší počet doplňkových funkcí.

IDTV budou v drtivé většině případů vybaveny obrazovkou formátu 16:9, protože v tomto obrazovém formátu bude vysílání DVB-T šířeno.

4. Výhody digitální televize - shrnutí

Jednou z hlavních výhod digitální televize je to, že oproti analogové televizi mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, které je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho poměrně velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz. Tím je počet vysílačů a tím i programů omezen. Digitální systémy naproti tomu dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik a k tomu ještě několik dalších telekomunikačních služeb. Díky obrovské variabilitě digitální přenosových systémů nelze přesně říct, kolik programů lze na místo jednoho analogového umístit, ale při současném stavu techniky lze reálně uvažovat o čtyřech až šesti programech. Navíc je možné konstruovat vysílací sítě tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu. Takže první výhodou digitální televize pro diváky je možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky, než jak je tomu u analogové televize.

Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. V mnoha místech je sice možné zachytit celou řadu televizních programů, ale žádný v kvalitě, která by nám vyhovovala. Obraz je třeba rušen šikmými různě plovoucími pruhy (moiré) způsobenými křížovou modulaci či jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo jsou v něm vidět tzv. „duchy", tj. vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců či budov. Naproti tomu signál digitální televize je vůči těmto druhům zkreslení prakticky necitlivý. Navíc, i když se tato rušení vyskytnou, neprojeví se to vůbec v kvalitě obrazu, pouze např. zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečné síle, tak je příjem vždy bezvadný