Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T, pozemní digitální vysílání, Set Top Box, digitální televize, digitalizace vysílání, doplňkové služby (EPG, MHP)

Podtitulkování

Je to téma opět známé, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je nalezení optimální formy distribuce podtitulků a definování jejich optimální podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich optimálního umísťování, dále optimální viditelnost na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky jsou směrovány k vhodnému uspořádání podtitulků.

Velmi výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem musí být voleno, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, neboť příliš vysoký počet by působil naopak rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou např. standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu).

Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen grafická interpretace a jejich dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako jejich nedílná vlastnost. Ve studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají pro handicapované uživatele stejnou roli po celý život, jako nutnost obklopovat dokonalým jazykem dítě v době, kdy se učí hovořit. Je připomínáno, že nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, lze čistotou podtitulků napomoci tříbení jazyka.

Zvukové podtitulky

Tato služba má být jakousi variantou Popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale od ní se zásadně liší tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde příliš mnoho omezení, je možné oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Je tím míněna široká skupina lidí, kterým činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší, či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ díky jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení Zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu.