Téma č. 4 - Elektroakustika

Dynamický mikrofon

Membrána pohybuje cívkou v magnetickém poli, vytvořeném permanentním magnetem, čímž je vytvářen elektrický proud (viz Zákon elektromagnetické indukce). Méně citlivé než kondenzátorové mikrofony, lépe proto zpracují např.: hlasitý zpěv při živých vystoupeních, ozvučení veřejných shromáždění apod. Odolné proti mechanickému poškození. Nevyžadují napájení. Citlivost na 1 kHz nebo napětí je u Dynamického středoohmového 3 - 5 mV/Pa a u Dynamického vysokoohmového je 10 mV/Pa.

Páskový mikrofon

Zvláštním případem dynamického mikrofonu je mikrofon páskový. Membránou je kovový pásek, nejčastěji proužek tenké hliníkové fólie, umístěný v magnetickém poli. Konstrukce je velmi jednoduchá. Vzhledem k jeho mechanické konstrukci je náchylný k mechanickému poškození a je proto používán výhradně ve studiových podmínkách. Vzhledem k velmi malému napětí bývá obvykle vybaven převodním transformátorem. Citlivost na 1 kHz nebo napětí je 0,1 mV/Pa.

Uhlíkový mikrofon

Uhlíkový mikrofon byl prvním prakticky použitelným mikrofonem, hojně se využíval do 30. – 40. let 20. století, v telefonech až do 80. let 20. století. Membrána stlačuje uhlíková zrnka, čímž mění jejich odpor. Mikrofon umožňuje přímo modulovat procházející signál, čehož se využívalo na počátku 20. století, kdy ještě nebyly k dispozici zesilovací prvky. V začátcích rozhlasového vysílání uhlíkovými mikrofony přímo procházel signál vysílače s vysokým výkonem, mikrofony proto vyžadovaly chlazení. Uhlíkové mikrofony jsou velmi nekvalitní, při nežádoucím pohybu vydávají intenzivní chrastivé zvuky, a proto byly umísťovány do těžkých pouzder upevněných do soustavy pružin. Uhlíkové mikrofonní vložky se dlouhá léta používaly v telefonních přístrojích.

Piezoelektrický mikrofon

Piezoelektrický mikrofon se používal převážně v 50. letech 20. století. Pracuje na principu piezoelektrického jevu: stlačováním či ohybem některých materiálů (solí některých minerálů) vzniká elektrické napětí. Tyto mikrofony však nikdy nebyly příliš kvalitní. Používaly se převážně v systémech veřejného ozvučení a i tam se od jejich užívání záhy upustilo s nástupem dynamického mikrofonu. Piezoelektrického jevu se však dlouhou dobu využívalo v zařízení podobnému mikrofonu –gramofonové přenosce, kde se u levných výrobků využívá doposud, a dále v některých typech snímačů hudebních nástrojů nebo kontaktních snímačů chvění.

parametry

• Citlivost – je dána poměrem výstupního napětí mikrofonu k akustickému tlaku, který napětí vybudil.

• Frekvenční charakteristika – závislost výstupního napětí na kmitočtu při konstantním akustickém tlaku.

• Směrová charakteristika – závislost mikrofonu na směru přicházejících zvukových vln

• Vnitřní impedance – měří se na výstupních svorkách.

• Jmenovitá zatěžovací impedance – stanovuje výrobce, při tomto zatížení jsou přenosové vlastnosti mikrofonu optimální.

• Mezní akustický tlak – největší akustický tlak, při kterém zkreslení výstupního signálu ještě nepřekročí povolenou hodnotu. Při překračování může dojít až k destrukci mikrofonu.