Téma č. 9 - Kombinační a sekvenční logické obvody

Multiplexer:

• obvod pro výběr dat s několika vstupy a jedním výstupem,

• adresovacími vstupy se vybere jeden ze vstupů

• signál z vybraného vstupu se přenáší na výstup

• mechanický, elektronický, analogový a číslicový

• hlavní použití v telekomunikační technice

• funguje jako přepínač

Demultiplexer:

• Je rovněž podobný přepínači, ale funkce je opačná oproti multiplexeru

• Má jeden vstup a několik výstupů

• Volba výstupu opět zajištěna adresovacími vstupy

• v obvodech pro převod sériové informace na paralelní

Komparátor: (Porovnávací obvod)

• porovnává napětí přivedená na vstupy + a -.

• Pokud je vyšší napětí na vstupu +, je na výstupu kladné saturační napětí operačního zesilovače, je li vyšší napětí na vstupu -, je na výstupu záporné saturační napětí operačního zesilovače.

• při měření fyzikálních veličin a porovnání napětí

Sčítačka:

• provádí základní operace (sčítání, odčítání, násobení a dělení),

• realizující sčítání čísel v binární číselné soustavě .

• Tvoří důležitou součást aritmetickou logické jednotky (ALU) a centrálního procesoru (CPU) počítače

• Úplnou sčítačka zle složit ze dvou polovičních sčítaček a hradla OR

Čitač:

• zařízení, které počítá nebo odpočítává (a někdy také zobrazuje) kolikrát proběhla určitá událost nebo proces

• rozdělení: elektronický a softwarový čitač

• složení z logických prvků

registr:

• Je složen z několika klopných obvodů, které uchovávají jeden bit informace.

• Slouží k různým manipulacím s binárními čísly.

• Dělení podle směru: jednosměrné a obousměrné (vratné)

• Dělení podle typu vstupu a výstupu: sériové a paralelní

• Specifikací registru je číslo udávající počet bitů (násobky 8)

• Posouvá impulz (posuvný registr)

Postup při návrhu jednoduchého čítače (synchronní čítač modulo 5 s obvody JK)

čítá od 0 do 4 a pak opět od 0, na výstupu je posloupnost hodnot 0 – 1 – 2 – 3 – 4 – 0 – 1

Paměťové obvody Slouží k uchování informací (vstupních údajů, programů, mezivýsledků, konečných výsledků), ukládají se ve dvojkové soustavě.

Základní vlastnosti pamětí

kapacita – určuje množství informací, které lze do paměti zapsat (uložit), udává se

v bytech a jejich násobcích

2) vybavovací doba – rychlost přístupu k uloženým datům – doba od okamžiku

žádosti o informace z paměti do okamžiku, než je žádaná informace k dispozici

3) přenosová rychlost – udává množství informací, jež lze z paměti přečíst (zapsat) za

jednotku času, souvisí se šířkou sběrnice, která definuje, kolik bitů lze přečíst

(zapsat) najednou

4) schopnost uchování informace (energetická závislost):

a) trvale – bez závislosti na napájecím napětí – po dlouhou dobu (řádově roky)

b) v závislosti na napájecím napětí – obsah paměti se po vypnutí napájení vymaže