Steeplechase

Steeplechase

Tuto atletickou disciplínu jsem si vybrala z toho důvodu, že patří mezi disciplíny, na které se sama při tréninku zaměřuji. Na 1500 m překážek mám za sebou již několik závodů, medaili z mistrovství ČR, rekord stadionu Frýdku-Místku a v budoucnu bych se ráda věnovala i delším překážkovým běhům.

Dlouhý překážkový běh ve vzdálenostech od 1500m do 3000m (Žákovské kategorie-1500m, dorostenecké kategorie-2000m, juniorské kategorie a starší 3000m). Atletická disciplína běhající se na 400m ovále. V každém kole s výjimkou prvního je součástí trati 5 překážek, přičemž jedna z nich je vodní příkop. Překážky, včetně vodního příkopu, mohou být překonány jakýmkoliv způsobem s výjimkou oběhnutí nebo podlezení, pakliže by tyto pravidla nebyla dodržena, závodník by byl diskvalifikován. Pro běh jsou určujícími faktory vytrvalostní schopnosti, technika běhu a ekonomika zdolávání překážek. Běžecké vytrvalostní schopnosti jsou však nejzákladnějším předpokladem úspěchu v této disciplíně. Závodník musí mít rychlost běžce středních tratí, vytrvalost přespolního běžce, a také musí umět regulovat tempo. Hlavním rozdílem oproti běhu bez překážek je to, že závodník musí regulovat rychlost běhu vzhledem k překážkám, což ubírá síly a zpomaluje to jeho čas. V první řadě závodník vynakládá úsilí na to, aby dostal těžiště tak vysoko, jak je nutné k překonání překážky, ale také musí vynaložit úsilí, aby dostal těžiště na běžnou úroveň při vyběhnutí z vodního příkopu, kdy se těžiště dostává pod úroveň dráhy hladkého běhu. Závodní běžecká technika se poměrně složitý problém pro většinu populace, vyžaduje dostatečnou svalovou sílu a kloubní uvolněnost. Často se setkáváme se závodníky s velkým tréninkovým nasazením, které v podání optimálního výkonu limituje zejména špatná technika běhu. Co se týče techniky přechodu překážek, na vrcholné úrovni se dnes setkáváme téměř výhradně s překážkářským způsobem zdolávání suchých překážek, který je obdobný jako u běhu na 400mpř. Vzhledem k tomu, že závodníci neběží odděleně ve svých dráhách, je steeplechase jediným kontaktním překážkovým závodem. Způsob překonávání překážky s šlápnutím na břevno se dnes již nepoužívá, protože při kontaktu s překážkou se nelze vyhnout ztrátám rychlosti a sil v důsledku většího vertikálního pohybu těžiště. Dalším limitním faktorem této techniky je energetická náročnost tlumení prudšího dopadu za překážkou. Pro překážkáře je však nesmírně důležité ovládat i tuto techniku, neboť nezřídka bývá pro závodníka nezbytným nouzovým řešením v případě, že už mu nezbývají v závěru síly, nebo při špatném odhadu vzdálenosti pro odraz před překážkou a občas se stává, že ztratí závodník rychlost vlivem drobné kolize se soupeřem, a i v této situaci se uchýlí k technice se šlápnutím na břevno překážky. Přechod překážky s vodním příkopem bývá klíčovým okamžikem každého absolvovaného kola. Tato překážka vyžaduje specifickou techniku, neboť je považována za technicky nejobtížnější překážku. Rozdíl ve správné a špatné technice může v konečné fázi závodu znamenat i rozdíl několika vteřin. Ideální je pro rychlé zdolání vodní bariéry klíčové vystupňovat tempo, což má za následek, že závodník došlápne po odrazu u překážky až na konec vodního příkopu. Výsledkem vyšší náběhové rychlosti a došlapu na konec vodního příkopu je minimalizace ztráty rychlosti při výběhu z vodního příkopu.