Viktor Dyk

Viktor Dyk (1877-1931)

• český básník, prozaik, dramatik, novinář a politik, překladatel z němčiny a francouzštiny

• žil v Praze (na Malé Straně, od r. 1904 na Vinohradech)

• studoval gymnázium v Žitné ulici, kde ho učil i A.Jirásek

• na popud svého bratra Ludvíka, příslušníka proletářského hnutí, se začal zajímat o veřejné a literární dění, na němž se pak aktivně podílel celý život

• po maturitě (1886) si podal přihlášku na právnickou fakultu Univerzity Karlovy

• roku 1905 složil konečné zkoušky na univerzitě a rozhodl se pro dráhu svobodného literáta a novináře

• politické události 2. poloviny 90. let natrvalo ovlivnily jeho ideologickou orientaci a staly se zároveň inspiračním zdrojem jeho beletrie

• od roku 1907 redigoval Lumír a spolupracoval s Vinohradským divadlem

• v letech 1910–1914 působil jako redaktor Samostatnosti, listu státoprávně pokrokové strany, do níž 1911 vstoupil a také neúspěšně kandidoval ve volbách do říšské rady

• po vypuknutí války se stal členem nejužšího vedení strany, jednal s T. G. Masarykem o formách zahraniční akce na podporu české věci

• od konce r.1915 byl na svobodě vyšetřován pro úmysl popouzet tiskem k nenávisti a opovržení ke státní správě

• v listopadu 1916 byl zatčen pro velezradu a od 15. 12. 1916 byl vězněn ve Vídni

• zde překládal francouzské prokleté básníky a psal poezii

• v květnu 1917 byl pro nedostatek důkazů propuštěn

• od října 1917 začal pracovat jako redaktor Národních listů

• v této době se také pokoušel o založení vlastní strany, ale marně, a tak se zúčastnil založení pravicové strany národně demokratické, za niž se pak po 28. říjnu stal poslancem Národního shromáždění, od roku 1925 senátorem

• ve své politické praxi působil jako osobní oponent prezidenta Masaryka

• po sedmadvacetileté známosti si roku 1928 bere za manželku spisovatelku a novinářku Zdenku Háskovou

• Viktor Dyk umírá na srdeční mrtvici 14. května 1931 v Jugoslávii během koupání v moři v zátoce ostrova Lupud u Dubrovníku

• s poctami byl převezen do Prahy a pohřben na Olšanských hřbitovech

• dílo, charakteristické slohem strohé symbolické zkratky, uplatnilo svůj ústřední motiv sváru mezi ideálem a skutečností nejdokonaleji v poezii

• jeho tvorba je ovlivněna symbolismem a dekadencí, přejímá romantický náhled na svět, který je založen na rozporu mezi snem a skutečností, konfrontací snů s běžným životem dochází ke zklamání

• vedle romantického motivu se projevuje výrazný individualismus, který je představován odmítáním uznávaných hodnot
  Realismus s prvky romantismu

Romantičtí spisovatelé patří k nejvýraznějším autorům národních literatur 19. století, v jejich dílech se však často romantické prvky prolínají s prvky jiných literárních proudů (nejčastěji jde o kritický realismus). Za základní znak preromantismu (sentimentalismu) považuje