1.-Kořeny-veřejné-správy

Veřejná správa

• Bývá chápána jako služba veřejnosti

• Jedná se o souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou

• Tyto činnosti jsou zajišťovány prostřednictvím různých institucí

• Veřejnou správu dělíme na státní správu a samosprávu

Každá instituce má jasně vymezenou působnost, a to:

• věcnou – je vymezena zákonem nebo prováděcím předpisem

• územní – váže se k území, kde se realizuje věcná působnost

• funkční – ve správním řízení, přestupkovém řízení, odvolacím řízení

Za VES bývá často označen:

• soubor činností (funkční nebo materiální pojetí VES)

• instituce, které VES vykonávají (organizační pojetí VES)

• do VES bývá zahrnováno vše, co je všeobecně uznáváno a považováno za
  zájem veřejnosti (zájmy širšího okruhu lidí převládají nad zájmy jednotlivých osob) → podporuje rozvoj společnosti, to co je veřejným zájmem teď a tady nemusí být VZ v budoucnu

• z právního hlediska je VES vykonavatelem zákonů a má velmi úzkou vazbu na správní právo

• úkolem VES je realizovat politiku státu

• To, co je veřejným zájmem teď a tady nemusí být veřejným zájmem v budoucnu

Funkce VES:

Pečovatelská

• ekonomicko-regulační

• hospodářsko-organizátorská

Vrchnostenská

• přikazující

• zavazující

Normativní

Ochranná

Hlediska veřejné správy:

• Institucionální – soubor institucí

• Personální – zaměstnanci

• Materiální – souhrn budov

• Dokumentační – souhrn dokumentů

• Metodické – jsou stanoveny postupy

Osoby ovlivňující činnost VES:

• Volení politici

• Státní úředníci

• Občané

Historie VES

• První uspořádané systémy VES můžeme nalézt již ve starověkých civilizacích

• Nejstarší formou VES byly tzv. městské státy

• V Evropě se vytvořily ucelené systémy pouze na Peloponéském a Apeninském poloostrově
  → postupně se vytvářely z městských států, až vytvořily dva městské svazy – spartský a athénský

• V raném středověku převládaly především menší útvary – knížectví, vévodství a malá království

• V čele státu byl panovník

V této době se pomalu formovaly i první dvorské úřady:

• komorník (správce finančních důchodů panovníka),

• dvorský soudce (s pověřením panovníka rozsuzoval soudní spory),

• kancléř (odpovídal za část diplomatické korespondence panovníka),

• kastelán (vykonával státní správu na hradišti nebo hradu).

• Na konci 12. stol. začal vazalský systém přecházet na nové správní uspořádání – tzv. patrimoniální správu.

• Byly zřízeny tzv. zemské sněmy a zemské soudy, které omezily kompetence panovníků.

• Dvorská rada se stala orgánem, který centrálně řešil veškeré finanční otázky.

• Dvorská kancelář řešila záležitosti politické a byla nejvyšším odvolacím soudním orgánem.

Státní správa

= veřejná správa vykonávaná státem

• Jejím cílem je fungování a zabezpečování činnosti státního aparátu

• Je vykonávána ve veřejném zájmu

• Pramenem jsou především právní normy ústavního práva

• Je vykonávána subjekty státní správy přímo nebo nepřímo (obce a kraje) prostřednictvím přenesené působnosti