21 - Správa socialního zabezpečení I. část

SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

A SOCIÁLNÍ PÉČE

Sociální péče

• Úkolem sociální péče je zmírňovat a odstraňovat následky sociálních rizik, ve kterých se občané ocitnou.

Sociální riziko

• jedná se o události či sociální případy, se kterými právo spojuje vznik, změnu a zánik práv a povinností, pomocí kterých lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci, způsobenou událostí výše zmíněnou

Hlavní sociální události:

1. nemoc a úrazy

2. invalidita a stáří

3. těhotenství a narození dítěte

4. smrt rodinného příslušníka

5. popř. další důvody, které způsobují tíživou situaci

   • Člověk se v životě dostává do stále nových rizikových situací a často je pro něj obtížné až nemožné, aby se s důsledky těchto situací sám vyrovnal. Stát i organizace se snaží takovým situacím předcházet, zmírňovat je a odstraňovat.

Sociální zabezpečení

• lze obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, prostřednictvím, kterých se uskutečňuje přecházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů

SOCIÁLNÍ INSTITUCE

1. sociální pojištění

   • jím občané odkládají část své potřeby pro případné budoucí nejisté sociální události

   • je výrazem sociální odpovědnosti občanů k sobě a své rodině.

     1. obligatorní (povinné) sociální pojištění

     2. fakultativní (dobrovolné) sociální pojištění

2. státní sociální podpora

   • stát zabezpečuje občany v případech uznané soc. události

   • je výrazem soc. přerozdělení a státem organizované solidarity od vysoko příjmových rodin k nízko příjmovým rodinám, od bezdětných rodin k rodinám s dětmi

3. sociální pomoc

   • stát jí poskytuje občanům v nouzi k uspokojení jejich potřeb rozsahu, který je považován za nezbytný nebo přiměřený

   • je výrazem soc. solidarity, přesněji dobročinnosti

   • Soc. oblast patří ve všech státech k oblastem zvláště citlivým.

   • Výrazným prvkem je všeobecný postoj k lidským právům. Lidská práva ve svém souhrnu mají zaručit člověku lidský důstojný život ve společnosti.

SOCIÁLNÍ STÁT

• Sociální stát je stát, který v zákonech ve vědomí a postojích licí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenku, že sociální podmínky, ve kterých lidé žijí, nejsou jen věcí jedince či rodin, ale věcí veřejnou.

Sociální stát prostřednictvím zákonů a činností státních orgánů a institucí:

1. garantuje základní příjem pro každého jednotlivce a rodinu na úrovni životního minima

2. poskytuje sociální dávky, které umožňují předejít, zmírnit nebo překonat sociální riziko

3. zajišťuje poskytování veřejných soc. služeb (školství, zdravotnictví) na odpovídající úrovni pro všechny občany bez ohledu na jejich soc. postavení

Cíle sociálního státu:

1. sociální jistota a bezpečí

2. sociální suverenita a důstojnost jedince

3. blahobyt občanů

4. snížení soc. nerovnosti a vyšší soc. spravedlnost

5. standardní úroveň veřejných soc. služeb

6. zlepšení kvality osobního a společenského života