OTÁZKA Č. 1 - VEŘEJNÁ SPRÁVA, STÁTNÍ SPRÁVA, SAMOSPRÁVA

VEŘEJNÁ SPRÁVA, STÁTNÍ SPRÁVA

A SAMOSPRÁVA

VEŘEJNÁ SPRÁVA

-bývá chápána a vysvětlována jako služba „veřejnosti“

-jedná se o souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani

-jejím úkolem je realizovat politiku státu

-za veřejnou správu bývá často označen:

• soubor činností

• instituce, které veřejnou správu vykonávají

DĚLENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY PODLE OBJEKTU:

1. STÁTNÍ SPRÁVA – vykonává bezprostředně orgány státu

- centrální (ústřední)

- dílčí

- územní (vykonávají přenesenou působnost=stát přenesl státní správo na kraj/obec, např. matrika)

1. SAMOSPRÁVA

- územní (samostatná působnost, kraj/obec si dělají své vyhlášky)

- stavovská (profesní) – např. činnost komor (zde musí být kvalifikace)

-zájmová (spolky)

PŮSOBNOST INSTITUCÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY:

• věcná (vymezena zákonem nebo prováděcím předpisem)

• územní (váže se k místu, k území, kde se realizuje věcná působnost)

• funkční (ve správním řízení, přestupkovém řízení, odvolacím řízení apod. – o jaký typ řízení se bude jednat)

FUNKCE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ:

1. PEČOVATELSKÁ
- ekonomicko-regulační (stát přispívá např. na lístky do divadla)
- hospodářsko-organizátorská

2. VRCHNOSTENSKÁ
- přikazující (např. kolik lidí může být max. zaměstnáno ve firmě)
- zakazující

3. NORMATIVNÍ (VES se vždy řídí pravidly, vyhláškami)

4. OCHRANNÁ (VES by měla zařídit právo člověka a chránit ho)

HLEDISKA VEŘEJNÉ SPRÁVY

• Institucionální – soubor institucí

• Personální – zaměstnanci

• Materiální – souhrn budov

• Dokumentační – souhrn dokumentů

• Metodické – jsou stanoveny postupy

OSOBY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST VEŘEJNÉ SPRÁVY:

• volení politici

• státní úředníci

• občané

VEŘEJNÝ ZÁJEM

• co je v jednom čas.období,v určité kultuře,na jednom místě veř.záj., v jiné kul.,v jiném období, na jiném místě jím být nemusí

Charakteristické znaky veřejného zájmu:

1. týká se zajištění a rozdělování veřejných statků

   -užívá je veřejnost jako celek nebo její část zadarmo, např. lavičky v parku, autobusová zastávka

2. předmětem politiky se stávají veřejné zájmy jen tehdy, jsou-li jako veřejné uznány

– tzn. že dostanou ve veř. politice „preferenci“

1. veřejný zájem je složen ze segmentů:

• ekonomického

• kulturního

• civilizačního

• ekologického

• zdravotního

• sociálního

HISTORIE

• první systémy veřejné správy najdeme např.: ve starém Egyptě, v Babylonii, na Krétě a Kypru, ve staré Indii a Číně

• nejstarší formy veřejné správy byly tzv. městské státy – SPARTA, ATHÉNY

MĚSTSKÝ STÁT SPARTA
-2 králové, 28 privilegovaných můžu (rada starších – nad 60 let)
-5 úředníků=dohlížitelé
-právo VETA – mohli zrušit zákony

MĚSTSKÝ STÁT ATHÉNY
-shromáždění lidu (demokratický stát)
- výkonným orgánem byla rada pětiset (500 svobodných občanů)