OTÁZKA Č. 1 - VEŘEJNÁ SPRÁVA, STÁTNÍ SPRÁVA, SAMOSPRÁVA

ČR se člení na:

1. obce – jsou základními územními samosprávnými celky

2. kraje – jsou vyššími územními samosprávnými celky
   kraje spolu s obcemi vytvářejí systém územní samosprávy

*vojenské újezdy (např. Hradiště, Březina, Boletice) – není v ústavě

Územní samospráva plní dvě obecné funkce:

• Samosprávnou = samostatná působnost – zabezpečování veřejných statků

• Přenesenou = přenesená působnost – výkon státní správy

Územní samospráva vznikala:

1. přirozeně-jako důsledek přirozeného osídlení

2. uměle-tzn. rozhodnutím (např. Havířov – rozhodnutím politiků)

Zaměstnanci územně samosprávných celků:

1. ÚŘEDNÍCI
   -podílejí se především na výkonu správních činností v souladu s druhem práce uvedeným v prac. smlouvě

2. OSTATNÍ ZAMĚSTNANCI

-pracovní poměr úředníků upravuje zákon o úřednících územních samosprávných celků a zákoník práce

-v zákoníku práce jsou ustanovení např. pro vznik pracovního poměru, ustanovení o veřejné výzvě pro uchazeče o místo úředníka

Povinnosti úředníků územně samosprávných celků:

-povinnost hájit veřejný zájem (např. Matrika – můžu vidět jen své údaje)

-povinnost zajistit řádný výkon veřejné správy

-jednat a rozhodovat nestranně

-povinnost mlčenlivosti

-povinnost nezneužívání informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní

-povinnost nepřijímat dary nebo jiné výhody

-povinnost při ústním nebo písemném jednání s FO nebo PO sdělovat své jméno, příjmení, úřad a další údaje

-povinnost prohlubovat svou kvalifikaci

-musí odmítnout splnit úkol, který by byl trestným činem nebo jiným správním deliktem

-úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu PO, jejímž předmětem činnosti je podnikání

-se souhlasem územního celku může úředník vykonávat jinou výdělečnou činnost (vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou činnost a činnost znalce nebo tlumočníka)

FUNKČNÍ MÍSTA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Funkční místo = je organizačním prvkem vnitřní struktury každé instituce (i celé veřejné správy)

Druhy:

1. Založena zejména volbou (př. členové komisí obecních rad) – nezakládají nutnost pracovního poměru

2. Vyžadující navázání pracovního poměru s institucí uzavřením pracovní smlouvy (např. volbou, jmenováním)

3. Služební poměr (v armádě, u policie, u celní správy)

Počet funkčních míst musí být stanoven:

• pevně

• jako tzv. horní limit

• v rozmezí horního a dolního limitu

• jako dolní limit

Schémata organizačního uspořádání

1. liniové

2. funkcionální (víceliniové)

3. liniově štábní

4. členění teritoriální (územní, geografické)

5. maticové

6. projektové

1. LINIOVÉ

• Jeden vedoucí řídí vedoucí podřízených jednotek, tito pak zase řídí vedoucí jim podřízených jednotek

• Každý podřízený má pouze jednoho nadřízeného