Západní umění v tavicím kotli - Evropa v 6.-11. století

Životním stylem Arabů bylo jejich náboženství Islám. Založeno Mohamedem, prorokem Alláha. Věroukou se stal Korán. Věřící - muslimové - měli povinnost šířit náboženství mečem, v čem je podporovala víra v posmrtný život. To dalo předpoklad pro arabskou expanzi. V 8. st. vytvořili říši, která sahala od Atlantiku po Čínu a velikostí území překonávala bývalou říši římskou. V 9. st. se ale říše rozpadá na jednotlivé kalifáty a emiráty. Jedním z nich byl i Bagdád, který převzali Turci a staly se novými šiřiteli islámu.

Arabská vzdělanost navazovala na římskou a dále se obohatila o perskou, indskou a čínskou. Neměli vlastní uměleckou tradici a umění v jednotlivých dobytých územích navazuje na staré tradice.

Islámská architektura

Hlavními druhy arch, byly palác, mešita a minarety, madresa (univerzita) a mauzoleum. Typickým znakem je podkovovitý oblouk, oslí hřbet, ale i oblouk lomený, polokruhový, aj., a kopule cibulovitého tvaru. Zdi bohatě zdobeny arabeskami (mozaika a stylizovaná geometrická ornamentika).

Mešita se skládá ze dvou částí: pravoúhlé sloupové nádvoří s kašnou a krytá svatyně (několik lodí oddělených sloupy, situovaná na šířku). Uvnitř je kazatelna pro čtení koránu. U mešity se tyčí minarety, vysoké, úzké věže s ochozem, z něhož se svolává k modlitbě. Mají tvar hranolu, válce nebo spirály. S mešitou většinou sousedí byty kněží, knihovny, školy, lázně, nemocnice. Přestavbou mešity vzniká univerzita.

Od 12. st. se stavějí kupolová mauzolea. Islámské prvky se uplatňují i v románském slohu na Sicílii.

Sochařství a malířství

Podle koránu se nesměla zobrazovat lidská postava. To zbrzdilo rozvoj malířství i sochařství. O to víc se pěstovalo umění knižní iluminace (vrchol: perské miniatury). Plně se rozvíjí i dekorativní umění (geometrické i rostlinné stylizované ornamenty).

Užité umění

Výroba měděných a bronzových předmětů, hedvábí, damašky, koberce, výroba papíru (od Číňanů), fajáns s kovovým leskem, zdokonalili sklářství, intarzie, řezba.