Gotika

9. Gotika

1. Pojem, časové vymezení, zdroje

Období vrchol. a pozdního středověku.Vznikl před pol. 12. st. ve Francii, od 13. st. v záp., stř. a částečně jižní Evropě.

Název gotika vznikl v renesanční Itálii jako posměšný název pro středověké umění, považované za projev hlubokého úpadku a přisuzované barbarským germánským Gótům.Zrodil se v Ile-de-France.

Nejlepší podmínky pro rozvoj byly v severní části Francie (nejvýhodnější podm. politické, ideologické a umělecké).

Vznikaly žebravé řády (dominikáni, minorité).Tyto řády mimo jiné šířily scholastiku (školní učení) – centrum byla Sorbonna.

V gotické době se mezi objednatele umění (panovník, církev, feudálové) zařadili i zámožní měšťané.Města se stále více prosazovala jako kulturní celek.Gotická katedrála slouží také jako městský chrám, shromažďiště a reprezentativní stavba městských obyvatel (slavnosti, disputace a div. předst.).Se vzestupem měšťanstva rostla laicizace gotického umění.

Hlavními znaky gotiky jsou:

1. Není určeno jen církvi a feudálům, ale i měšťanstvu.Církevní vliv se zmenšoval  projevily se výsledky studia přírody.

2. Nad románským spiritualismem převažoval got. realismus (přesvědčení o hmotném světě).Symbolický přístup k umění zůstal zachován.Dále změna v myšlení a cítění  umělci toužili zobrazit svět zprvu k oslavě Stvořitele, později k vlastní radosti.

3. Umělci se postupně vymaňovali z anonymity.

4. V různých zemích různé rysy  vznik škol.

Vývoj probíhal v různých evrop. zemích odlišně.

Ve Francii:

1. raná gotika (12. st.)

2. klasická a poklasická gotika (13. a 14. st.)

3. pozdní gotika (15. st.)

V Čechách a na Moravě:

1. raná, přemyslovská gotika (13. st.)

2. vrcholná, lucemburská gotika (14. st.)

3. pozdní, jagellonská gotika (15. st.)

b) Základní principy architektury, sochařství, malířství

architektura

Hlavní druhy gotické architektury: kostel a klášter (sakrální stavitelství), hrad, tvrz, městský palác, dům (světské stavitelství).Rozvinul se gotický urbanismus a rozmnožily se typy a druhy městských staveb.Vznikaly složitější a mohutnější stavby fortifikační.Gotická katedrála franc. typu: bazilika s chórovým ochozem s věncem kaplí a vnějším opěrným systémem.

Architektura:

1. lomený oblouk  zmenšení tlaku klenby

2. žebrové klenby křížové  svedení tlaku klenby do čtyř bodů, ztenčení zdi

3. vnější opěrný systém (opěrný parabolický oblouk, vnější opěrný pilíř, fiála s kraby a kytkou, vnitřní přípora)

Charakteristické znaky:

1. dynamismus (stálé napětí, střídání arkád vytváří dojem pohybu, přípory pilířů jakoby tryskají vzhůru)

2. vertikalismus (všechny články stoupají do výšky – tíhnou k nebi)

3. odhmotnění (okna nahradila zdi, ztenčení zdí, bohatší článkování)

4. sjednocení prostoru (prodloužení chóru a zkrácení příčné lodi  vznik síňových chrámů)

5. snaha vytvořit imaginární prostor (barvami povznáší člověka do nebes)